Mamíí, já ti chci pomáhat!

Okamžik štěstí nebo beznaděje?

Tohle její vážné rozhodnutí přijde vždy v tu nejméně vhodnou dobu. Pravidelně. Vždy, když mám rozdělanou zakázku a spěchám.

Ach jo, takže cca hodina  a půl beznaděje, dýl u toho stejně nevydrží..

A až pak nastává ten okamžik štěstí, kdy se mi pochlubí konečným výtvorem a já si řeknu, že to za to stálo. :-)

Takže vlastně obojí.

Včera mě ale překvapila skoro dvouhodinovým tichem....ani mě nenapadlo se jí jít ukázat a podívat se.  Zjevně jsme si to užívaly obě dvě. :-)

Její včerejší komiks:

Překlad:

Králíček už má stromeček,

už se těší na dáreček.

Králíček jde rychle spát,

ráno musí brzy vstát,

aby všechno ukly(i)dil

a dárečky rozbalil.

V prvním našel mrkvičku,

v druhém zase čepičku

a v tom třetím krásný míč,

Vánoce jsou zase pryč.

Minule jsem šila  koberečky s ledním medvědem a králíkem. 

Dcera mi při tom ušila jehelníček na zavěšení na šicí stroj...samozřejmě, že do medvěda se nepíchá. :-)

Tak snad jsou všechny děti taky tak  "otravné". :-)

Dceři bylo 9 let.