Fler BLOG | hrohlik / KDYŽ LIDICE PLÁČÍ

Lidice – pojem, který měl pro mne vždy rovnítko s akcemi jako MDŽ a s červeným karafiátem, něco, co se muselo a co na nás od mládí volalo z mnoha stran, výloh a školních nástěnek. Do Lidic se nikdy nepodívám - to se mi usadilo v hlavě a vzpomněl jsem si na to po každé míjejíc Lidický památník při nesčetných jízdách do Kladna. Ale osud nás po šachovnici posouvá nehledě na naše přání.Lidice – 48. ročník mezinárodní dětské výtvarné výstavy. Byl jsem přizván na pár dní na instalaci více, jak čtrnácti set prací oceněných porotou, která vybírala z téměř třiadvaceti tisíc zaslaných ze 78 zemí světa.

Lidice – až tam jsem poznal, že nejsou jen heslem z nástěnek, že je to pro nás závazek téměř celému světu, který se po lidické tragédii zasadil o to, aby záměr vymazat Lidice z mapy světa nedošel k naplnění. K tomu musí dospět každý sám.

Lidice – je ráno, svítá a stoupající slunce zvolna osouší slzy lidickým dětem, které jim zanechala bouřka z předchozí noci. Stojím u Památníku dětských obětí války a ve vzpomínkách se vracím do roku 1982.

To jsem pro změnu stál spolu se dvěma kamarádkami u dveří naší lidušky (LŠU). Zavřeno, kreslení odpadá z důvodu nemoci paní profesorky. Co teď, přeci nepůjdeme domů? Nejlépe jít paní profesorku navštívit, bydlí někde na Lhotce. Po půlhodině marného křižování vilovou čtvrtí jme narazili na zahradu se sochami, za kterou se vypínal štíhlý ateliér. Otevřít nám přišla usměvavá bělovlasá paní a pohostila nás čajem a vyprávěním o dětech, které bezezbytku vyplňovaly její život a tísnily se namačkány v prostoru ateliéru. Na sochy z hlíny a sádry v několika velikostech jsme hleděli s údivem. Každé to dítě bylo jiné, některé i v našem věku, přesto však měly cosi společného – pohled. Zvláštní pohled do budoucnosti, nebo snad do jiného světa. Jejich autorka naší paní profesorku neznala, nicméně ochotně ji vyhledala v telefonním seznamu a vypátrala tak pro nás cestu k cíli. Na rozloučenou, když jsme jí podávali korunu za telefon, se usmála a řekla: „Víte, já jsem tu korunu kdysi vytvořila, tak si tuhle nechte na památku.“ A my si všimli za ní na stěně visícího reliéfu oné koruny, věci tak běžné a samozřejmé. Úžasné, že jsme měli to štěstí se s někým tak neobyčejným setkat. Na zvonku u branky bylo jméno Marie Uchytilová.

Teď stojím před jejím dílem v úctě a pokoře, které sousoší vyvolává a zasluhuje. Pokud se nepletu, tehdy jí zbývalo ještě čtrnáct postav. Žel bohu se paní Uchytilová slávy nedočkala. Bylo jí i odepřeno dočkat se konce režimu, který její celoživotní práci odmítal. Zemřela 16. listopadu 1989 a její odchod zapadl ve víru nových událostí. Naštěstí nová doba umožnila pomocí sbírek její sen a vizi veřejnosti představit. Sousoší osmdesáti dvou popravených lidických dětí bylo v několika etapách převedeno do bronzu. Poslední z nich se do Lidic vrátily v r. 2000

Lidice – je ráno, svítá a stoupající slunce zvolna osouší slzy. Já se vracím do galerie pokračovat v instalaci dětských prací. Je až neuvěřitelné, kolik talentů vytváří svá díla. Kolik talentů směřuje do budoucnosti na křídlech bezbřehé fantazie a radosti ze života. Usměvavá budoucnost. A rozhodně stojí za to se na ni zajet podívat. Výstava potrvá do konce ledna 2021.

Ak. soch. Marie Uchytilová – Kučová se narodila 17. ledna 1924 v Kralovicích. Dětství a studentská léta prožila v Plzni. V sedmnácti letech začala studovat sochařství u prof. Otakara Waltera v Plzni. V letech 1945-50 studovala na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Otakara Španiela. Poté osmnáct let, až do r. 1969, vyučovala sochařství a figurální kresbu na Odborné výtvarné škole v Praze na Hollarově náměstí.

Jako první žena na světě pro svou vlast vytvořila platidlo. Vyhrála totiž soutěž na československou jednokorunovou minci. Motiv mladé ženy sázející lípu nejpoužívanější československé platidlo zdobil třicet šest let, a to od roku 1957 do roku 1993. Autorka tehdy prohlásila: „...jaká to příležitost pro umělce, své srdce celému národu položit do dlaně!“

Marie Uchytilová patřila rovněž k významným medailérům. Řada jejích medailí zobrazuje protiválečná témata. Nemálo portrétních medailí vytvořila pro numismatickou společnost k významným obcí a měst.

Jejím největším, bez nadsázky celoživotním dílem, je monumentální nadživotní sousoší osmdesáti dvou lidických dětí zavražděných v roce 1942 v polském Chemnu. Bylo jim od jednoho roku do šestnácti let. Zmíněné sousoší zároveň symbolizuje třináct milionů dětských obětí druhé světové války.

Marie Uchytilová zemřela osm měsíců po vyhotovení posledního portrétu.

Marie Uchytilová při práci v ateliéru

výsledky soutěže na jednokorunovou minci zveřejněné v r. 1957

(Svět v obrazech)

48. Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice (Stanislava Doleželová Bočanová - kurátorka MDVV)

Pojďte s námi nahlédnout do krajiny celého světa, do písečných pouští, do zasněžených hor i na rozkvetlé louky. Prolistujme společně herbář, atlas ptáků i brouků. Pozorujme včely při sběru medu, pavouky při splétání sítí, sbírejme plody stromů. Provázet nás bude obloha slunečná, zamračená i dešťové kapky. Na počest zavražděných lidických dětí tvoří každoročně tisíce dětí a mladých lidí po celém světě svá díla - kresby, malby, grafiky, výtvarné objekty, fotografie, filmy. V letošním 48. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice na téma KRAJINA. Mladí výtvarníci se inspirovali podtématy: Život rostlin a stromů; Bohatost, formy krajiny; Krajina a domov; Krajina dotčená činností člověka; Atmosféra krajiny - její nálada, vůně, zvuky; Architektura a krajina; Zvířata v krajině a Horizonty. Krásné a velmi aktuální téma KRAJINA zvolil Památník Lidice ve spolupráci s Českou komisí pro UNESCO, na základě vyhlášení roku 2020 Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem zdraví rostlin. Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice, jedna z největších světových přehlídek dětské tvorby, byla založena v roce 1967 k uctění památky lidických dětí zavražděných německými nacisty v roce 1942, a všech dalších dětských obětí válek. Výstava je současně i soutěží, které se mohou účastnit děti ve věku od 4 do 16 let. V letošním 48. ročníku, v čase pandemie covid-19, vybírala odborná porota z 22216 prací ze 78 zemí světa a udělila 1403 ocenění. Vítězné práce dětí z celého světa můžete obdivovat v Lidické galerii v Lidicích od začátku června 2020 do konce ledna 2021. Přijďte za námi do Lidic, zasaďte semínko a vyroste vám z něj rostlina. Vítejte v Lidické galerii, vítejte v krajině umění.

přeji krásné zážitky

Martin Houska

ukázky z přípravy výstavy