Letos se více zaměřujeme na kurzy pro děti.

Dnes jsme se ale nezabývali kovářskými dovednostmi, ale opravou rozbité koloběžky.

Měli jsme dvě možnosti: buď výrobek vyhodit do popelnice nebo opravit to, co zanedbal výrobce z jedné velké země na východě,  který vyráběl podle zaběhnutého vzoru:  Čím víc plastů,tím víc adidas a hlavně,  že to bliká.

Pokusili  jsme  se tedy s holkama o malý koloběžkový tuning :-)

Původně měla plastový košíček na řídítkách, ten se rozlámal okamžitě první týden a zůstali z něho jen ostré střepy. Brzda odpadla hned záhy po něm a blikací stupátko se rozlomilo vejpůl,  prostě SHIT,  jak má bejt. 

Bez bázně jsme se pustili do opravy, povolit řídítka, vyndat je a .......další postup opravy je popsán u fotek

Ta vejrá! Tahle koloběžka totiž kovo-dílnu asi nikdy neviděla

 

Změřit otvor v krku a vysvětlit dětem funkci "šupléry"
Dodnes si pamatuju,  jak jsem seděl na dřevěných schodech u babičky a táta mi vysvětloval,  jak "šupléra" funguje......"jsou tam dvě stupnice proti sobě,  hlavní a odčítací, na které jsou dílky o 0,1mm menší, podle toho kolikátý dílek se kryje,  se odečtou desetiny" (ve zkratce). Bylo mi asi deset a řešili jsme to v kontextu s rybářským vlascem...

Holky dostaly plochý klíč a pustily se do demontáže.

Čínské uložení (spíš neuložení) - o jeho disfunkci se raděj nebudu rozepisovat...

Ložisko bude bukové, materiál dodal věhlasný betlémář Olda Čech a když už jsem byl v řezání, udělal jsem holkám pár kostiček.

"Pan Wawerka" už maká :-)

Bukové ložisko před nalisováním do krku.

Očištění třecích ploch.

Navaření spodního axiálního kroužku.

Začištění vrchní hrany.

Řežeme nové stupátko z voděodolné překližky.

Přisvěrkovat na svrtání.

Zaříznout šroubky

a je to.....zrecyklováno :-)

Malý test jízdních vlastností.

Bez kování na závěr by to nešlo :-)