Tak Vám povím, že ty Vánoce, že to fakt není jen tak. Moje první samostatně uhnízděné Vánoce s mýma dvěma fouskama jsem fakt tak tak stíhala. O nějakém kontinuální blogování na Fler, tvoření pro Fler a vůbec řádění na Fleru jsem si mohla leda tak nechat zdát (a že se mi o Fleru už zdá, ne že ne). S vypětím všech časových možností udělal puntík péefku a vánoční dárek pro fleristky a fleristy (na třetí pokus, ach ta technika) a pak už jen dělal resty, tvořil dárky a vůbec. Ale bylo to celé krásné. V tomto opožděném blogu Vám ukážu moje Vánoce a také Fler pod našimi vánočními stromečky. Takže se budu krapet chlubit, abyste byli připraveni, a krapet se budu chlubit i cizím peřím, protože, když to vyjádřím tajuplně, já totiž miluji koncepční přístup!

Po této navnazující fotce přejdu k výzdobě. To se vracím ještě do listopadu, ve kterém jsem vytvářela na první adventní neděli, náš první společný adventní věnec a vůbec porůznu výzdobu. O týden později jsem pekla svou první vánočku. Ke všemu jsem měla dva fouskaté pomocníky, jak můžete vidět.

Krásnou oranžovomodrou vánoční výzdobu v kuchyni - ubrus a hvězdičky, nám ušila moje sestřička k Mikuláši. A když je řeč o Mikuláši, ona dostala za oplátku jednu vánočku a k Mikuláši kalíškovou soupravu s howlity od puntíka. Tuto:

A to už se blížíme k Vánocům... První dárek od puntíka dostala kamarádka, která má tu smůlu, že má narozky na Vánoce. Podobně jako jiná kamarádka před několika měsíci dostala mou sestrou ručně ušitý šáteček z puntíkaté hedvábné látky a k němu sladěné puntíky od puntíka. Bohužel jsem je tentokrát nestihla vyfotit společně...

Tak a teď už k té koncepci. Podle tohoto mého pojetí totiž věci k sobě ladí, doplňují se a vůbec tak vytváří ve své různorodosti celek. S touto koncepcí přistupuji téměř ke všemu... K vánoční výzdobě v kuchyni v modrooranžové barevné kombinaci, k přírodněstříbrnomodré výzdobě v pracovnoobyváku, ale také k soupravě pro sestřičku, ve které sytě rezavý kalíšek ladí k jejímu henovému přelivu a tyrkysové howlity s ním zajímavě kontrastují, anebo k puntíkům souznějícím s hedvábným šátečkem.

A tak když jsem nakupovala na Fleru dárky pro blízké, pustila jsem k nim koncepčně i puntíka. Protože doba je nelehká, moc dárků jsem z Fleru nepořídila, neb se draly na pořadí dne věci spíše praktické, nikoli ozdobné, ale i tak se o slovo přihlásil nádherný kovaný adventní věnec od anniecarter pro mou maminku. Prostor dostala i mladistvá super borůvková šála od Svatky Tewy pro mou krásnou skorošvagrovou. A u té se už vyřádil i puntík. Udělal k ní namíru borůvkovošedivou soupravu:

A konečně ještě dva opravdu přenádherné hedvábné šálky od atelierchae opět pro mou maminku, které ale nakonec dostala od tatínka, ovšem puntík jí k tomu vyrobil na míru dvě spony. Maminka je šálečková, nosí je do práce přes kostýmek většinou spojené nějakou sponou ode mně. Tyto dvě spony byly vyrobeny přímo k šálkům od atelierchae a byly inspirovány malbou na nich. Jeden zdobí avanturín, druhý křišťálové kostečky a korálky.

Dárky se myslím moc líbily a já jsem z toho všeho měla velkou radost. Takové radostné Vánoce jsem měla víte :o). Děkuji všem zmíněným tvůrkyním a tvůrcům, že jsem mohla svým blízkým darovat takové krásné ručně dělané a originální dárky.

Co se týče dárků od puntíka, nejsou tu ještě všechny - pochlubím se s dvěma dalšími, ale to až v některém příštím blogu, ve kterém Vás budu seznamovat s puntíkovou úplně novou kolekcí pro Fler.

A na závěr ještě něco o mém závěru roku. Ten jsem trávila u milé milého rodiny až v dalekých Čechách a protože jsem tam byla skoro týden, vzala jsem si s sebou i plstění. Týden bez plstění bych prostě nevydržela, navíc obchůdek se mi nějak vyprázdnil a nabídku mám malou, tak jsem se vrhla konečně pro tvoření na Fler. Tři nové kousky už mám vystavené ve své galerii a několik dalších v procesu dodělání.

A jak jsem tam tak plstila, tak chtěli plstit i jiní, takže si má druhá skorošvagrová uplstila náušnice a má první již zmiňovaná zase prstýnek a můj dosud nezmiňovaný devítiletý skorošvagr tomu propadl úplně nejvíc. Věnovala jsem mu tedy ze svých zásob balíček různobarevného rouna a jednu plstící jehlu a navzdory obvyklé netrpělivosti mládí plstil velmi dlouho, velmi trpělivě a kdyby si nezlomil jehlu, plstí tam dodnes. Vyprávěla jsem mu o tvrdém a měkkém zaplstění a že puntík plstí hlavně tvrdě, protože mu to přijde kvalitnější, a malý Šíma se furt ptal, jestli už je to jak od puntíka a já mu nekompromisně  odpovídala, že ještě ne, že to ještě není ono, a on zas nekompromisně a nezdolně plstil dál a dál, až měl ty kuličky jak od puntíka... Jako například tuto:

Takže odteď za devět let se připravte, že nám vtrhne na Fler. Nejradši by už teď, kdyby to šlo, achjo že Šímo 

Začínám mít z puntíka lehkou schízu, jak je poznat i z tohoto blogu, tak se ještě podívejte na puntíkovy novinky a já se s Vámi rozloučím jako ta druhá, Madla.

Děkuji za pozornost