
Kovářův deník - Tyrolsko 2012 část první
Kovářův deník - Tyrolsko 2012 část druhá
16. 4.
Je poslední pondělí této mise a smyčka se začíná stahovat….Je jasné, že všechny šéfovy smělé plány, co vše zrealizujeme, nevyjdou. Měl zbýt čas i na dodělání „Vídeňského plotu“, jehož pole od mé minulé návštěvy ještě stále odpočívají venku za dílnou. Ale to se nedá nic dělat, mám jen dvě ruce a nemůžu se roztrhnout. Je nutné určit priority a dodělat to nejnutnější na čem mi záleží. Takže má priorita č. 1 jsou zakázky na hradě Freundsbergu: pár oprav a mé „dítě“ kované madlo drak. Priorita č. 2 výroba všech dílů pro mříže pro velkou zakázku a co největší část zkompletovat. Zbytek si už musí zámečníci dodělat sami a priorita č. 3 je jen teoretická - Vídeňský plot z loňska (můj blog Vídeňský plot část 1 a část 2). Přípravím technologii dokončení – bohužel se s tím budou muset poprat sami, už nebudu mít čas. Je to pocit, jako mezi dvěma mlýnskými kameny, čím déle jsem tady, tím více se doma v Čechách hromadí zakázky, které na mě čekají....
17.4.
Je to klasický chaos. Želko můj jugo-pomocník kompletuje mříže a já mu připravuju kované díly a pomáhám mu to skládat, aby to šlo rychle. K mřížím je ještě branka a plot, takže se některé díly musí přesně upravit na rozteč, aby to pasovalo.
18.4.
dnes je středa a šéf má volno. Přijde ale kvůli mně do dílny na kontrolu, abychom odsouhlasili práci a já mohl dělat dál – taková malá vizita :)
Dneska chci taky dokončit draka. K tělu, které mám již hotové, potřebuju vykovat křídla, která budou spolu s ocasem držet draka na dveřích. Křídla mám vymyšlena ze dvou kusů, v čepu svařena kovářsky v ohni a zanýtována do probitého otvoru, který má drak v hrudi. Mám to sice celé v hlavě, ale vzhledem k časové tísni si raději vyrobím papírovou šablonu, abych posílil jistotu, že budu spokojen hned s prvním výsledkem a nebudu muset křídla předělávat.



Trošku tu bojuju s kovářským nářadím, od války se tu téměř žádné nové nevyrobilo, takže si většinu musím dělat nebo opravit. Jak se za 114 let svého trvání firma přetransformovala z uměleckého kovářství na stavební zámečnictví, tak kovářské nářadí je tu trošku mimo bod zájmu. Poslední nářadí tu vyráběl šéfův bratr v 70.tých letech.
Křídla odkovávám z materiálu 50/10. Jeden konec klínovitě stáhnout směrem k čepu, druhý konec roztáhnout a připravit na vlastní prokování do tvaru perutě. Křídla jsou zrcadlově obrácena, lehce prohnuta a oblíkem pod bucharem do nich vykovu půlkulaté drážky. Obě křídla pak podle sebe srovnám, aby byla stejná a lehce začistím jejich tvar pilníkem. Teď se bude svařovat v ohni. V místě sváru tam, kde bude později čep, vložím mezi křídla ještě jeden materiál, abych získal čtvercový průřez tzn. 3 x 30/10. Materiály si k sobě narovnám a naboduji svářečkou. Přichystám si „čistý oheň“ a jde se na to :)




Místo se musí dokonale prohřát na svářecí teplotu a pak rychlými krátkými údery všechny tři materiály k sobě svařit. Když je místo svařeno, rychle pod buchar a hned vykovat čep. Čep přesně napasuji do dračí hrudi. Pro upnutí křídel použiju hliníkové vložky do kovářského svěráku (abychom je nepomačkali). Vlastní čep ohřeji, rychle nasadím tělo draka a zanýtuji.


Hlava nýtu musí být pěkně oblá, jedná se přeci o madlo, tak aby dobře padlo do ruky. Teď když mám vše pevně spojeno v jeden celek, křídla – perutě ještě jednou rovnoměrně ohřeju ve výhni a roztáhnu. Potom položím draka na zadní stranu na ocelovou desku a vše přiklepnu, aby drak na dveřích dobře seděl. Hotovo :-)







Vyvrtám 3x montážní otvor pro vruty, vykartáčuju a draka si prohlížím…..Jo, jsem celkem spokojený :)
Ještě si vykovu vruty s kulatou hlavou, dát tam běžné by bylo barbarství.
19.4.
Draka hned ráno napouštím směsí rostlinných olejů – mám to tak rád. Je to jednoduché, přírodní, dá se to kdykoliv opravit a dobře to vypadá. Než tahle moje speciální povrchová úprava oschne, naložíme do auta nářadí. Vyrážíme na Freundsberg. Draka – madlo přišroubuji na místo, které jsme s Ernstem předem vybrali. Vruty pečlivě dotahuji, aby všechny tři měly „šlic“ stejně :-), to bude první věc, na kterou se Ernst podívá, a kdyby to nebylo perfektní, dostal bych pohlavek. :-)




Na Freundsbergu děláme ještě pár drobností. Seřízení starých zámků a kování, jedna nová klika, vypít kafe od maďarské servírky Marty atd. Všechno je to v poklusu, protože mě dnes čeká ještě noční šichta. Je přeci poslední den.
V 17.15 je ve firmě oficiálně „šlus“, ale mi s Želkem zůstáváme, abychom dodělali zakázku na mříže.Chci, ještě než odjedu, svařit plotová pole, aby bylo něco většího dodělané a vidět. Musím si připravit šablonu, plot má totiž spád, není vodorovný, takže pole nebudou pravoúhlá – lehká komplikace. Tuhle práci mám celkem nacvičenou, takže se s tím peru, co to dá….


Po dvacátétřetí hodině mám vše pohromadě svařené. S Želkem ještě prohodíme pár slov a jdeme dom. Ernst sedí ještě v kuchyni a listuje novinami, když mě vidí, tak prohodí obvyklé „Co si dáš?“ Jsou to takové naše rituály. Řeknu, že hlad moc nemám, ale že si dám pivo. Vytáhnu si ho s chladícího boxu a přiberu hned nějaký sýr k zakousnutí a už se kecá, jak to dnes šlo….Občas zavedu směr hovoru jinam, jak se pracovalo dřív, jak se učil jednat se zákazníky, se zaměstnanci a další praktické zkušenosti. Je pro mě studnicí informací. Jsou to dlouhé hovory v němčině, kterou jakž takž zvládám, ale přece jenom to není mateřština :-)
20.4.
Hurá!!! Jak jsem se před třemi týdny těšil sem, tak se teď těším domů. Na rodinu, na přátele, na zakázky, které budu plánovat a řešit sám. Mám ještě před sebou pracovní dopoledne, tak chci ještě dodělat obloukové pásnice pro branku „Jäger“, je to spíše kovářská práce a zámečníci by se s tím zbytečně trápili. Do oběda to mám hotové a musím všechno předat, aby mi pak zbytečně nemuseli volat do Čech, kde co je a co a jak patří.
Zabalit věci, rychlá sprcha, koupit pár drobností domů, pro mě karton redbullu, abych cestou neusnul a ujel to na jeden zátah. Rozloučit se s blízkými, zamávat Schwazu a říct „nashledanou a ne sbohem“ :-)
PS: Tak milý čtenáři/čtenářko, pokud jsi dočetl až jsem, tak znáš velkou část mého příběhu z dubna 2012 a když osud zavede tvoje kroky do tyrolského města Schwaz na hrad Freundsberg, tak z vnitřní strany vstupních dveří uvidíš dva draky. Jednoho na páce - klice starého zámku a druhého na novém madle. Na zadní straně krku má monogram JV na zádech ES a datum 2012. A ty budeš vědět proč ….


