Dobrý den, vítejte u pátého dílu zcela nové série rozhovorů, dnes s Martou Koudelovou, alias andělikou.

Také dnes můžete využít příležitosti a od 17 hod do půlnoci s dotazovanou živě chatovat.

 

Ahoj Marto, trošku si tě vyzpovídám:  

 

1. Co považuješ za svůj největší úspěch a naopak za největší neúspěch ve své tvorbě?

Je to zajímavá otázka. Na svůj největší úspěch zatím čekám, dosud to byla výroba na zakázku pro televizní moderátorku Michaelu Jílkovou. Vyráběla jsem jí náramek s náhrdelníkem vytvořený z nádherného olivínu a doplněný zlomky různých minerálů. Byl to její osobní dárek pro významnou lékařku, ona sama si nechala ušít několik párů náušnic. A neúspěch? Vždy, když musím s něčím praštit, protože nedokážu pochopit, co s tím dál. I když s několikadenním odstupem se k tomu vracím.

   

2. Čím je tvá tvorba jedinečná a čím se lišíš od konkurence?

Nevím, jestli je má tvorba jedinečná. Každý si přeci o své tvorbě totéž myslí. Jedinečné na ní je, že se vždy musím obrnit trpělivostí, protože některé vyšívané kousky zaberou opravdu hodně volného času, který bych mohla trávit jinak.


 
3. Co tě v tvé tvorbě inspiruje?

Inspiraci hledám různě. V přírodě, v oblečení, nejvíce ale inspirace přichází v noci, když nemůžu spát. Přemýšlím o různých věcech, o životě, o změnách a najednou mi něco bleskne hlavou a hle - nápad je tu. Jindy si zákazník řekne sám, co si přeje, jak má výsledek přibližně vypadat a já se tím řídím. I když to pokaždé není můj šálek kávy. 

 

4. S čím při tvoření nejvíce bojuješ ?

Při tvoření, mi stejně jako většině z nás, chybí asi čas. Musím stíhat spoustu věcí najednou, po každé někam odbíhám, dodělávám tady to a tamhle zase něco jiného. V teplejším ročním období je to občas opravdu složité. V zimě mohu tvořit více. A materiál? Ten mi chybí stále. I když mé zásoby jsou značné, protože je neustále doplňuji, protože si říkám : "co když tohle budu někdy potřebovat"?

 

5. Co tě nejvíc baví a korálkové výšivce a na kterou fázi tvorby a prodeje se těšíš nejvíc a nejmíň?

Korálková výšivka mě hodně uklidňuje. Tím, že se soustředím na titěrné stehy, vypouštím alespoň na chvíli z hlavy věci, na které v ten okamžik nechci myslet.

Asi nejvíc se těším na začátek výroby. Na tu dobu, kdy už mám nějakou představu o výsledku a začínám s vyšíváním. Líbí se mi, jak pomalu korálek ke korálku přibývá a jak se již vytváří linie daného šperku.

Nemám ráda focení a popisování. Nejsem typ psací, největší problém mám po focení s vytvořením popisky. Tak, aby shrnula vše a byly v ní všechny důležité informace. Obdivuji ty z vás, které umí k popisu přidat i příběh.

A pak mám ráda možnost vystavovat své výrobky na prodejních akcích. Jednu jsem měla loni na jaře, kdy jsem měla měsíc prodejní výstavu v Březnici a pro docela slušný úspěch jsem byla oslovena a tuto akci budu opakovat letos v listopadu. Líbí se mi, když mají výrobky úspěch a lidé se vracejí "na místo činu". A také se těším na své nové i stálé zákaznice. Protože bez zákazníků by nemělo cenu cokoliv vytvářet. Ono je hezké tvořit sama sobě pro radost, ale kam bych to všechno unosila :D?

A taky se ráda zúčastňuji soutěží. Nutí mě to hodně přemýšlet o tom, co mám vytvořit, rozvíjí se moje  fantazie a soutěživost. I když někdy právě kvůli nedostatku času to trochu ošulím a dělám jen drobnosti. 

6. Čeho by se měli vyvarovat ti, kdo s tvou technikou začínají

Při korálkové výšivce je třeba dát pozor na opravdu pravidelné řazení korálků. Ono to někdy  úplně podle lajny nejde, ale lépe vypadá výšivka "uhlazená" než taková nerovná, nepravidelná. Musím říct, že v tomto směru mi hodně pomohla Kristina, beru ji jako svou učitelku, poradkyni. V nejasných věcech se na ni s důvěrou obracím. A u ketlování je opravdu důležité dělat hezká, pravidelná, kulatá očka. Ne takové ty šišoidy, s kterými se zde na fleru často setkávám. A hlavně, nesnažit se vložit novou věc, kterou teprve zkouším, na fler za každou cenu. Ono se to nemusí vyplatit a potencionálního zákazníka to může i od nákupu odradit.

 

7. Co na tvojí tvorbu říká tvá rodina, přátelé, sousedi?

Každý na to má jiný názor. Ale nejvíc mě podporují moje dcery. Jedna z nich zde má také svůj obchůdek pod nickem Malverin. Sousedé mojí tvorbu chválí, každý však dodává, že by se s tím tak "necrcal".  Občas rodině vadí, že bych mohla trávit čas užitečnější prací kolem domu, proto tvořím i po nocích. Ale výsledek mi pak pochválí J.

 

8. Kolik místa pohlcuje tvá tvorba?

Roztahaný materiál mám po všech koutech. Začínala jsem s několika krabicemi od bot. Pak jsem obsadila i noční stolky, přikoupila komodu, úložné boxy pod postel, krabice od pomerančů na třídění rokajlu a bedny od banánů na materiál do nově budovaného materiálového obchůdku. Ale ty už mám ve venkovní dílně. Nakonec jsem koupila sítě jako jsou k vidění v obchodech, na které se věší háčky se zbožím. A myslím, že to nebyl poslední nákup :D.    

 

 

9. Jaká je tvoje oblíbená pracovní pomůcka a co naopak nemáš ráda?

Tak, jako každá vyšívačka používám nejčastěji jehly. Ovšem sehnat kvalitní jehlu, která se jen tak nezlomí, je docela problém. Nakonec jsem našla, co jsem hledala, zde na fleru u jedné velmi šikovné prodejkyně. Jehly jsou občas při častém používání zkroucené jako paragraf, ale šije se s nimi fajn a vydrží. Což je docela podstatné.

 

10. Máš nějaký oblíbený rituál při tvoření? Např. oblíbenou hudbu, nebo nápoj, jídlo?

Při tvoření nemám žádný rituál. Stačí hrnek kávy, mít vše po ruce a hlavně nemít blízko PC. Ten mě nutí pořád něco rozklikávat a zdržuje od práce. A hlavně potřebuji trochu klid. Neustálé potřeby mé nejmladší dcery mě hodně rozptylují. Ale když ona stále něco počebuje a počebuje a počebuje. A řekněte jí, že to nejde J. Je to zlatíčko. Nevydrží být 5 minut potichu.


11. Jaký materiál bys nikdy nepoužila a s čím naopak ráda děláš?

Nemám ráda plastové korálky. Připadají mi takové laciné jako (i když jsou opravdu "laciné"). Mám ráda sklo, skleněné korálky - broušené, mačkané, vinuté, pak minerály, dřevo a kov. A pak mám moc ráda hedvábí. Ráda si taky svoje kamínky sbírám.

U Turnova a Frýdštejna najdete achátky úplně všude

   


12. Kolik času věnuješ své tvorbě a kolik času bys jí chtěla věnovat? 

Tvorbě věnuji denně tak 2 hodiny čistého času. Někdy více, někdy méně. Mám tolik práce, že jsem ráda, že alespoň tolik.

12a. A kolik času prosedíš na fleru?

 Na fleru se vyskytuji během dne několikrát podle toho, kdy běžím kolem PC. Kliknu, přečtu, někdy zareaguji a jdu zase po svém. To bych tu taky mohla sedět celý den, že?


13. Chtěla by ses tvořením živit?

Tvoření bych se chtěla věnovat více. Baví mě to. Ale nevím, zda úplně na plný úvazek. Bylo by to určitě zajímavé. Pokaždé dělat něco jiného podle vlastních představ. Taky musíme jíst, že J? A tolik lidí zase nenakupuje šité šperky nebo ketlovánky, aby to uživilo mě a moje děti. Takže jen jako zdroj zábavy, potěšení a za náhodný prodej možnost doplnění potřebných a nezbytných zásob k další tvorbě.

 

14. Ukaž nám foto některého z prvních a z posledních výrobků

Ukážu vám svůj 1. šitý šperk. Možná najdu i nějaké fotky s něčím ketlovaným, ale většinu prvotin jsem rozdala hned po vytvoření příbuzným a kamarádkám. Sama ale vidím ten skok od prvního a posledního šperku. Proto je třeba se stále zdokonalovat, zkoušet různé techniky a procesy.   

Moje úplně první šité přívěsky

        

A zde ty poslední:

               

15. Kolik je ti biologicky let a na kolik let se cítíš?

S věkem se to má tak - letos oslavím 45. rok svého života. Ale občas si připadám, že jsem zamrzla někde v pubertě. Je to tím, že nyní společně s dcerami prožíváme 3. pubertu a ještě jednou mě to bude čekat. Letos mám totiž děti na všech stupních školství od MŠ, přes ZŠ, SŠ až na VŠ. A každé prožívá pubertu jinak.

15a. Ty máš 4 dcery...

Kromě té nejmladší, které jsou 4 roky, jsou narozené poměrně za sebou. Mají 22, 19 a 15 let. Jen letos nám to vyšlo tak pěkně s těmi školami :).

...jak to zvládáš?

Musím říct, že jsem s holkama neměla nikdy žádné velké problémy (na to si musím zaklepat) kromě takových těch běžných na téma - proč jsi neudělala toto, co ty známky, koukej se zlepšit apod. Ale to jsou jen banality. Učí se dobře. Nejstarší studuje japonologii, umí několik světových i asijských jazyků, druhá studuje na gymnáziu a chce studovat dále speciální pedagogiku a věnovat se postiženým dětem. třetí bude letos vycházet z 9. třídy a půjde na integrovanou školu studovat hotelnictví. A ta nejmladší? To vážně nevím, z holčičky, která si hrála s traktůrkama, se tak nějak stává "bárbínkový typ" dítěte. Ale nějak si to naposledy užívám. Ve zralejším věku je jiné mít malé dítě než ve 23 letech. Už nějak vše dělám cíleně, nemusím tolik přemýšlet nad tím, zda dítě vést tím nebo oním směrem. Vím, jak se zachovat. I když je pravda, že už nejsem tak přísná. Trochu polevuji :). Starší holky jsem vedla k samostatnosti už od mala. Jako agronom jsem bývala dlouho v práci, bylo to takové to od nevidím do nevidím. A ony musely hodně pomáhat doma. Manžel taky jezdil domů pozdě, pracoval na stavbě dálnic a denně dojížděl celkem daleko na stavbu. A mám výhodu, že teď mi pomůžou starší holky utahat tu nejmenší berušku, která ač na to nevypadá, je hrozný nezmar :). Takže pohádky třeba čtou denně prostřední dcery.  

 

16. Než jsi objevila tvorbu, kterou se zde prezentuješ, co tě bavilo?

Než jsem přišla na Fler, tak jsem tvořila drobnosti z drátků, šila, pletla, drhala. Prostě jsem dělala ty ruční práce, které jsme se učili kdysi dávno ve škole. Navíc mám spoustu práce kolem domu, zahrádečku. Bydlím u lesa, takže sbírání dříví a šišek na topení, s lesem související borůvky a houby. Hodně taky s dcerami jezdím na výlety po vlastech českých. A ještě před tím, než jsem se vdala, jsem docela aktivně sportovala. Hrála jsem volejbal a závodila v přespolních bězích. Ale už je opravdu v minulém století.

Zahrádce se snažím dát ráz asijské kultury :).

Prodejna BijouxNonstop v Jablonci nad Nisou, má oblíbená zastávka při prázdninových toulkáchJ, kdo toto místo nezná ?  

 

17. Když netvoříš na fler, vyrábíš něco jiného a případně co?

Když nic nevyrábím, tak hodně pracuji okolo domu. Předloni jsem celé léto opravovala fasádu, loni jsem dělala odvodnění a drenáže okolo kůlny a nové ploty a vrata. Když je člověk sám a nemá peněz nazbyt, tak si musí poradit i s takovými věcmi.

 17a. Je to jen nutnost nebo tě to i baví?

Baví a hodně. Práce přibývá pod rukama, okamžitě je vidět výsledek. To máme asi v rodině. Moje maminka je taky takový kutil. Máme vztah ke starým věcem. Tak, když se mi líbilo staré kanapátko a chtěla jsem ho na spaní, tak jsme ho zrecyklovaly :). Ono bylo hodně prolezlé červotočem, použily jsme jen originální nožky a zbytek podle původního vyrobily nový. Sehnaly jsme nádherný potah z vyšívané látky. Nebylo vůbec poznat, že bylo skoro celé vyměněné. A tak jsme dělaly vše. Restaurovaly staré skříně, komody, skleněné vitríny. Mám k těmto pracem opravdu kladný vztah. Teď mám například v garáži připravený starý lodní kufr od sousedů, u kterého je vylomené celé víko i s kusem postranic. Těším se na léto, až se do něj pustím. Odstraním staré a nepěkné nátěry, vyklihuji a vyspravím ulomené části a věřím, že budu mít nádhernou truhlu k nohám postele :D.

Jediné, co mi opravdu nejde a do čeho se nepletu, je elektřina a voda. I když vypínač vyměnit umím :D. Tyto práce nechávám na odbornících. A ti se dnes špatně shánějí. Na malé opravy opravdu těžko, to jedině, kdybych chtěla postavit nový dům. Na to se dají sehnat snadno. A tak můžu být ráda, že leccos umím a že si s těmi drobnostmi dokážu poradit. Sice pak jsem třeba úplně grogy, ale pro ten pocit, že jsem to zvládla, mi to stojí za to :D.

Část hotové fasády a část původní, kdysi dávno žluté :


18. A co tvé další koníčky?

Mým koníčkem je zahrádka. Jsem profesí agronom, i když právě v pondělí jsem nastoupila do nového zaměstnání po rodičovské dovolené v oboru úplně odlišném. Ráda také cestuji, je mi jedno, jestli v cizině nebo po Čechách. U nás je spousta krásných míst k vidění J.

 

Dcera Kristina ve volných chvílích v Japonsku, kde studovala : 

 

19. Čteš pravidelně nějaké časopisy, nebo noviny ?

Pravdou je, že nyní čtu minimálně. Dříve jsem četla a hodně. Mám ráda dobrodružné a cestopisné knihy, knihy o objevitelích, odlišných kulturách. To jsem vydržela číst celou noc, dokud jsem knihu nedočetla. Teď přečtu stránku nebo dvě a kniha mi spadne na obličej, brýle pak hledám po posteli. Pracovala jsem na vedlejší úvazek jako obecní knihovnice, takže jsem měla ke knihám dobrý a snadný přístup.


20. Bez čeho nebo bez koho nemůžeš žít? A co ke svému životu 
v současnosti vůbec nepotřebuješ?

Nedokázala bych žít bez svých dětí. Jsou moje opora v dobách zlých i dobrých. Snaží se mi pomáhat (až na vyjímky), co můžou. Ono je těžké, být sám s tolika dětmi, ale my už jsme taková velká rodina. Jen krátce, mám ještě 2 sestry a dohromady máme 12 dětí. A když se všichni sejdeme, tak je celkem veselo. Na výletech jsme jako malý zájezd :D. Jen v noci, když mám čas přemýšlet o životě, o tom, co mě ještě čeká a co budu muset zvládnout, mě přepadají občas černé myšlenky. Někdy si i pobrečím. Ale nikdy ne před dětmi. Před nimi musím být silná a dávat najevo, že všechno ustojíme.

 A co nepotřebuji? Hloupé lidi, cigarety, alkohol.


21. A co zdraví? Např. bolavá záda, oči, ruce, máš s tím nějaké problémy a jak je řešíš?

Zdraví moc neřeším. Snažím se ze všeho léčit sama pomocí bylinek a homeopatických preparátů. A když není zbytí, chodím ke svému soukromému veterináři.  Jen musím, od doby kdy šiju, nosit brýle, protože zrak se mi dost zhoršil. Anebo musím mít "dlouhé ruce".



22. Kde bys chtěla žít, kdybys nežila tam, kde nyní žiješ? 

 Nevím, jestli bych chtěla žít jinde. Pokaždé, když se odněkud vracím plná dojmů, tak si říkám, že tam bych třeba chtěla žít. Ale s odstupem času to vidím jinak. Mým snem je mít roubenou chaloupku s pořádnou pecí, místo, kde bych cítila trochu historie. Někde v Českém ráji nebo v okolí. Tam pobývám opravdu moc ráda.

Všude dobře, v Čechách nejlíp :)

 

 

 23. A moje oblíbená, jaké ti chutná pivo ?

Pivo? To se ptáte rodilé Plzeňačky :D? Pokud si někde dám sklenku piva, je mi jedno, jakou má značku. Jen musí být dobře chlazené a ošetřené. Na plzeňské ale nedám dopustit. Jenže, kdy já si dám pivo? Možná 3x do roka.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Tady najdete minulé rozhovory s Bijioux , s Monnou, s Natellkou a krivkat.


Další rozhovor vyjde 13. dubna, tentokrát se bude andělika ptát a Lettuce odpovídat.