Kultura vyjadřování... Zaklínadlo ze školních lavic. Písemným projevem však většina z nás stráví více času, než děti školou povinné.

V posledním týdnu jsem dvakrát odhalila překlep v mailu, který jsem odeslala. Trapné. Minuta navíc, by mě stála mnohem méně, než pokažená reputace u osoby, jíž píši poprvé. Zvláště, něco chci.

Nedávno jsem po někom četla zpětnovazební dotazník. Bylo tam tolik chyb, že jsem si položila otázku: „Je možné, že osoba, která denně vyřídí několik desítek emailů a právnických spisů, je schopna v textu vytvořit takové množství chyb?“ Omluvou je, že dotazník byl odeslán v 00:20 a jsem s ní v přátelském vztahu. Naštěstí text nebyl odeslán na příslušná místa v této podobě.

Obtěžuje mne, když obdržím sms psanou kapitálkami. (VOJTA JE NEMOCNY. ZITRA DO SKOLY NEJDE. MUZES PRIJIT HLIDAT.) Ještě lépe, když se šetří místo. (DojdiZitraVe12PockamNaTebePodHodinami)

Nápodobně tomu tak je v internetových diskuzích.

Nechápu soudobý trend oddělování textu tečkami. „ok...dlouhodobě.....mám čas....technické a estetické cítění a komplexní myšlení....kuráž a stovky nápadů navíc......neváhejte a zkuste se zeptat...řešení najdeme....“[1] Vždyť tohle se nedá číst. Přispěvatelé jakoby křičeli „Haló, jsem tady, tak si mne všímejte!“ Nebo se v projevu zadrhávají a tato vada se vloudila i do psaného projevu... Ano, vím, že jste tady, vaše příspěvky bych četla ráda. Věřím, že jste zajímavý člověk, ale… Ten text se nedá číst.

Stejně jako fonetický přepis a zkratky (sqělé, lol, wtf…) Babička by se mne zeptala, co to je.

Dalším příkladem je vynechávání diakritiky. Octnu-li se na profilové stránce osoby, která vynechává diakritiku, bez rozmýšlení odcházím.

Hledala jsem články s tematikou kultura projevu, písemné vyjadřování v elektronické komunikaci atp., abych mohla svůj názor náležitě podtrhnout. Našla jsem spoustu odkazů na kurzy věnované této tematice. Kurzy, které trvají i tři dny, nejsou zadarmo a přesto se na ně lidé přihlásí. Škola zadarmo byla. Škoda, že máme tak krátkou paměť. 

Článek s podobným zamyšlením naleznete zde: http://ekvivokace.blog.cz/1012/degradace-jazyka.

 Nestudovala jsem češtinu, ale vím, že klávesou Caps Lock (vlevo na klávesnici) zapnu či vypnu kapitálky, že věta má na začátku velké písmeno a na konci jednu tečku. Vykřičníků, otazníků a kapitálek se snažím užívat střídmě. Můj psaný projev není bezchybný, ale snažím se.

Děkuji vám všem, kteří se snažíte udržovat kulturu projevu. Fandím vám, protože děláte dobro. Nejen v zájmu zachování úrovně češtiny, ale hlavně pro sebe.

PS: Nechala jsem text před publikací zkontrolovat, protože vím, že mívám problémy s interpunkcí. A pokud se tu najde nějaká pravopisná chyba, prohlašuji to za trapas.