Od té doby, co jsem vyrostla, mi přišlo dětinské stavět si přírodní stavbičky a obrázky pro vlastní potěšení. Až jsem před několika lety viděla dokument o Skotovi jménem Andy Goldsworthy. Zůstala jsem nadšením přikovaná k obrazovce - on si hraje, a jak! Konstrukce z rampouchů, větviček, listí... Tak jsem objevila svět landartu.

Časem jsem ještě přišla na to, že ne ze všech landartových děl můžu být tak nadšená. Někteří umělci tvoří vyloženě destruktivní hrůzy...

Moje vlastní pnutí přicházelo čas od času, nikdy nerealizováno, jen teoreticky promýšleno. Ujasnila jsem si, že pokud chci tímto směrem jít, pak jenom tak, aby po mě na místě nezůstaly žádné cizorodé prvky.

Zde jsou moje první pokusy:

Inspirace puklinou v kameni...

Aby věděli, kde mají přistát...

A nakonec "veledílo"!

Mrzí mě, že jsem neviděla postupnou destrukci větrem a deštěm. Tenhle meandr se začal rozpadat asi za 4 dny, možná mu někdo trochu pomohl...