Rodenův Šíma - nešťastník, který se nikdy nevyrovná s tím, že zabil syna, zradil manželku a nakonec je ještě všechny přežil… mnohovrstevnatý strážmistr Vlček, který z pomoci nacistům nechce těžit, dokonce ji zpočátku odmítá, ale na jakýkoli vzdor je příliš slabý… sčítání šperků, lidí, kočárků i slepic, třídění obyvatel připomínající dobytčí trh: zuby, vlasy, barva kůže a je rozhodnuto… seškrabávání malby z tabulek okenních skel nehty zoufalých matek… pes uvázaný na řetězu… tisknutí oznámení o popravě lidických mužů ve vězeňské tiskárně… Tragédie Lidic rastrem lidí. Lidí statečných, ale zdaleka ne bezchybných a dokonalých.

Když po propuštění z vězení hledá Šíma na sněhové pláni místo, kde stál jeho dům, a kamera krouží nad ztracenou miniaturní postavičkou, přeneslo se na mě všechno jeho zoufalství. A když potom ve velkém detailu něžně pokládá tvář na základní kámen, nebylo potřeba slov… VĚDĚLA JSEM.

                                                                                                                  image

Nejsilnější emoce mnou smýkla překvapivě až při závěrečných titulcích. Nekončící sloupec jmen a fotografií dívek (převážně z Latinské Ameriky) pojmenovaných podle této středočeské vesničky, která měla být vymazána z mapy světa a zapomenuta, mne rozbrečel...