Jsme obyčejní lidé, kterým zlatá rybka splnila přání a mohou pracovat a zároveň žít na neobyčejném místě. Největší podíl má samozřejmě můj manžel, který zde získal práci a můžeme tak celá rodina být součástí kousku nedotčené přírody

Chci moc poděkovat klubu Eko tvoření za přijetí a inspiraci k napsání volného pokračování blogu  O soběstačnosti.

Žít v souladu s přírodou je tak lehké, přizpůsobovat se jejím vrtochům je pro nás přirozené, protože nám dává tolik blahobytu.

Teplo domova začíná v lese, topíme jen a jen z darů země.  Stromy, které jsou už na sklonku života nám dají teplo a my na oplátku vysadíme dva nové maličké. 

Světlo domova nám dává voda, když je jí dostatek, tak nám i s téměř stoletou turbínou poskytne světlo pro pár lampiček na čtení pohádek. 

Když prší radujeme se, když svítí i sluníčko jásáme, když zahlídneme duhu držíme se za ruce.

Plná bříška - aneb proč mám jen nastříháno, našpendleno tři tucty tašek, dva tucty pytlíků, tucet hadříků. a nemám kdy šít.. biokečupu a rajské, kterou milujeme bude opravdu / doufám / dostatek, máme 47 rajčat :) papriky, cukety, hrášek, mrkev, petržel, pažitka, ředkvičky, kedlubny, cibule,...... česnek má unikátní moje osmdesátiletá babička, který uchováváme naškrabaný v mrazáku. Tatínek mimo jiné umí vypěstovat tak výbornou červenou řepu, že není konkurence. Jsme soběstační. S jablky, švestkami, ostružinami, rybízy, angrešty, jahodami,.... šťávy, marmelády, džemy si vystačí naše rodina po celý rok.. Z hrušek u rodičů vaříme neobyčejně lahodná hrušková povidla na babiččiny puďáky    Bylinky pěstujeme, sušíme na čaj s medem, med i vajíčka máme od paní sousedky přes dvě pole, tři louky a dva kopce. Maso máme od souseda přes dvě pole, tři louky a čtyři kopce :) 

Rakytník by byl na celý blog / napsán v zimě / šťávy a mýdlo...  vyrábím domácí mýdla, nejvíce nám vyhovuje mýdlo Rakytníkové s kozím mlékem. Používáme tuhé bylinné šumpuky.

Pečivo, když je čas upeču chleba nebo vdolky, mouku kupujeme z Českého mlýna, ten ve které, bydlíme, už nemele :( až budu mít chvilku vydám se na kurz kváskového chleba.

Tašku nebo kabelku jsem si nekoupila už ani nepamatuju, mám pár bavlněných nákupek, lněných pytlíků a kožené kabelky ušité ze zbytků kůže..oblékáme se v osmdesáti procentech ekorecy, obouváme se do kůže, milujeme korkové pantofle z Českého korku a kůže. 

Auto používáme jen na nejnutnější, raději využijeme nohy a nebo kolo.

Sekačku využíváme tak na dvacet procent, s trávou nám pomáhají ovečky Maruška, Barunka, Magdaléna, Jarmilka a Kamilka :)

Věřte, že ještě před deseti lety jsem nešla vysypat koš, bez nalakováných nehtů a růžových líček 

Jde to  žít Eko