V minulém blogu jsem se radovala z toho, jak do sebe zapadají kolečka, když se sejde správný čas, správné místo a nálada...a štěně.  Protože se s Yoko neflákáme a celou zimu pobíháme dále po lesích a lukách a válíme se s foťákem na ledě i v bahně, rozhodly jsme se o takovouto blaženou zkušenost podělit ještě s někým dalším...  A protože jde samozřejmě o to, cvaknout mé cínové kousky, výběr byl jasný. Šperky obecně vypadají nejlépe na ženách ... Inu zpacifikovala jsem kamarádky, známé a dokonce i opravdové modelky, které kupodivu vůbec nejsou takové, jak jsem si představovala. Vydrží jako koně a bez protestů vám budou plnit přání v mrazu, blátě, dešti a kdekoliv si zamanete. Pro dobrou náladu sobě i vám přikládám pár amatérských fotoukázek..

Praha. mínus 4 stupně (projednou bez Yoko)

Toužim, teplota kolem nuly, sníh... zima. Do toho splašenej psík a začínající, plašící fotografka. Zkrátka parádička.

A konečně se otepluje. Jaro, jak my se těšily! Prozměnu je všude dost zvěře, takže adrenalin. Ale nebojte, s naším hlídačem se nám nic nestane....

Moc děkuji všem mým statečným pózujícím! Mám radost, že si můžeme takhle hrát...protože kdo si hraje, nezlobí :o)! Krásné jaro a radost všem!