MAŘENA se na počátku druhého ročníku vydala na křížovou výpravu po vzoru středověkých rytířů z dob Karla Martela, Richarda-Lví srdce, či Reného z Anjou. Ale to už máme polovinu patnáctého století a středověk se díky odvážným mořeplavcům co chvíli přehoupne do novověku. Poznejme tedy románský a gotický sloh, sedm století hledání nových výtvarných forem oproštěných od vlivu antického realismu.

Je pravděpodobné, že gotika bude mít v této části turnajového klání navrch. Vznešená, vertikální, odlehčená, zdobná s plně rozvinutými řemeslnými obory. Dopřejme tedy i trochu sluchu slohu románskému...

...heslo: románský antirealismus...

1. nezájem o prostor. Románský umělec neznal a neužíval perspektivu, neměl smysl pro vystižení vztahů předmětů blízkých a vzdálených, pro skutečný poměr a měřítko předmětů obklopujících zobrazovaný výjev. Scény odehrávající se v prostorových plánech za sebou zobrazoval v pásech nad sebou, osoby dostávaly měřítko podle svého pořadí v hierarchii náboženských pojmů.

2. nezájem o plastický tvar. Z obavy před modloslužebnictvím nahrazoval románský umělec trojrozměrný objem plošnou zkratkou, lineárním schématem, v němž vymizela plastická modelace. V sochařství místo volné sochy převládl plošný reliéf, v malířství dominovala konturová kresba, již barva pouze kolorovala, a přestalo stínování objemu.

3. uplatňování předepsaných kompozičních schémat a vázaných figurálních typů. Románští umělci nepracovali samostatně podle přírody, ale podle kreslených vzorníků, které obsahovaly kompoziční vzorce hlavních náboženských výjevů, typizované podoby a postoje postav, jejich gesta, atributy, skladbu draperie, schémata architektur, přírodních předmětů, nebo podle knižních ilustrací. Tím se ještě posílila tendence k plošnosti a linearismu u románských reliéfů; snaha individualizovat postavy zmizela, rozlišovaly se pouze pohlaví a věk.

4. záliba ve stylizaci. Neustálé přejímání a obměňování hotových schémat vedlo k větší stylizovanosti zobrazovaných postav i věcí a k vzniku dekorativního ornamentalismu. Také figurální detaily se ornamentalizovaly – účes. Stylizace se uplatnila zvláště na rouchu postav, jež bylo chápáno bez vztahu k tělu, které odívá a členěno samoúčelnou ornamentikou.

Úryvek z Dějin výtvarné kultury

prof. B.Mráze

...fotky jsou z dochovaných románských staveb v Polsku, iluminace ze sedleckého antifonáře z  počátku 13.stol

...takže ať jsme ze dřeva, železa, papíru, či jiných materiálů, mějme na paměti složitost života středověku včetně devíti křížových výprav. Budeme se muset srovnat s úžasnou dobou plnou změn, objevů, pokroku a výtvarné rozmanitosti. Kéž je naše soubojové klání naplněno až po okraj tepaného poháru...