Další kolo soutěže s flérovskou MAŘENOU míří do dálek nepoznaných moří a oceánů. Ač lidstvu je znám téměř každý kout na této planetě, její vodstvo nelze nikdy poznat. Každý den je jiné, každý den si s námi pohrává jak se mu zlíbí. S námi, kdo překonají ostych a vstoupí na paluby roztodivných skořápek a rodnou hroudu nechají za zády někde za obzorem.

Chci vás seznámit s krátkou, ale významnou částí vývoje lidské civilizace spojené s vlnami, větrem a trochou dubového dřeva pod nohama...

Vzdálené obzory vlnících se hladin lákaly lidstvo od nepaměti. Už s prvními primitivními vory přímořské národy zakoušely strasti spojené s vrtochy vodního živlu. Všeobecně se za kolébku lodního stavitelství považuje Egypt, s loděmi dopravujícími náklad a otroky po Nilu. Rovněž jsou dochovány popisy obchodních cest královny Hapšepsut po Rudém moři do země Punt kolem roku 1500 př.n.l. , nebo obeplutí Afriky objevnou výpravou faraóna Nekaa ll. v 7.stol př.n.l. Avšak zlatým věkem života na moři, jak jej známe dnes, je určitě éra odvážných evropských dobrodruhů plavících se na lodích mnohdy nepřesahujících patnáct metrů. V očích touhu, ale i hrůzu z neznámých tvorů žijících v neznámu.

NÁMOŘNÍ OBJEVY 15. -16.STOL.

• V první polovině 13.stol dorazily Mongolské (tatarské) armády až do středu kontinentální Evropy, pokořily Polsko, Uhry, Dalmácii a zastavily se před branami Vídně. Smrt jejich Chána však měla za následek dočasné stažení armád do přední Asie. Pro křesťanskou Evropu tak vyvstala potřeba s mocnou říší navázat diplomatické a především obchodní styky. Kromě jiných se na východ vypravili i benátští kupci bratři Pólové. Marko Pólo, syn jednoho z bratrů se do Evropy vrátil až po dvaceti letech a v zajetí roku 1298 při válkách mezi Benátkami a Janovem sepsal Milion, pojednání o svých službách u dvora mongolského Chána Kublaje.

• V té době Arabové ovládali veškerý obchod mezi Orientem a středomořskými městskými republikami. Jejich vliv sahal z Indie přes Malou Asii, horní třetinu afrického kontinentu až na Pyrenejský poloostrov. Evropa nutně potřebovala nalézt vlastní obchodní cesty ke zdrojům žádaného koření z Indie a zlata ze střední Afriky. Překonat muslimské državy po souši se nepodařilo ani křižáckým výpravám a tak se hledání muselo soustředit na moře. Roku 1291 se janovští bratři Vivaldiové pokusili proniknout jižně od Gibraltarského průlivu, ale o osudu jejich výpravy se nikdy nikdo nic nedozvěděl. 1312 Janovan Lanzarotte Malocello náhodou přistál u jednoho z Kanárských ostrovů.

• Významná změna nastala až roku 1415 dobytím arabské pevnosti Cuety na africké straně Gibraltarského průlivu portugalským princem Jindřichem, později zvaným Mořeplavec. Tím byla zbudována první námořní opěrná základna pro průzkumy neznámých moří. V následujících desetiletích došlo postupně k objevování souostroví Madeira (1419) a Azory (1431). Západoevropské státy se zmítaly ve vnitřních válkách a tak se Portugalsko snadno dostalo do čela objevitelských námořních cest. Princ Jindřich v nich rozpoznal budoucí potenciál a většinu výprav sám financoval.

• Roku 1434 Gil Eannes obeplul bájný mys Bojadur, za kterým na námořníky mělo čekat spalující slunce, vařící se voda a hrůzostrašné obludy požírající lodě. Následovaly roky četných výprav podél západního pobřeží Sahary, až roku 1445 Dinis Diaz obeplul Zelený mys u Senegalu. Tam začínal tropický rovníkový pás a Portugalcům se dařilo zakládat nové osady a navazovat obchodní styky s tamějším obyvatelstvem. Kde nebylo s čím obchodovat, naplno se rozběhl obchod s černým zlatem – s otroky.

• Jelikož ojedinělé pokusy plout na západ od Azor byly neúspěšné, veškerá pozornost Portugalců směřovala na nalezení cesty do Indie jižně kolem Afriky. Rychlé bohatnutí Portugalska a dobytí Cařihradu Turky 1453 podnítilo zájem o moře i u ostatních států na pobřeží Atlantického oceánu. Konkurenční boj vedl k rozdělení sfér vlivu mezi největší námořní mocnosti Portugalsko a Španělsko papežskou bulou z roku 1479. Severní část připadla Španělsku, jižní Portugalsku, dělící rovnoběžka vedla přes Kanárské ostrovy. Postupné objevování afrického pobřeží bylo završeno obeplutím Mysu Dobré naděje Bartolomeo Diazem roku 1487, dvacet sedm let po smrti Jindřicha Mořeplavce.

• Portugalské úspěchy na africkém kontinentu zapříčinily odmítnutí smělého návrhu janovského kartografa Kristóbala Kolomba na doplutí do Kataje (Číny) západním směrem. Opíral se o novou mapu Itala Toskanelliho s uvedenými vzdálenostmi z roku 1474. Kolomba odmítla i Francie s Anglií a mnoho let čekal na úspěch u španělského dvora. Toho se dočkal až po vítězství nad Maury a dobytí Granady 1492. 3.srpna vyplul z Palosu a 12.října přistál na ostrově San Salvador.

• Potvrzení správnosti myšlenky plout na západ vyvolalo nové hašteření mezi Španělskem a Portugalskem o nově dobývaná území a roku 1494 dalo vzniknout tzv. Tordesillské smlouvě. Papež Alexandr Vl. rozdělil svět od severu k jihu přibližně 600km západně od Azor. Východní část připadla Portugalsku, západní Španělsku. Tím Portugalsko získalo i východní část Brazílie objevenou roku 1500. Toto rozdělení opět nebralo ohledy na ostatní námořní státy a tak Anglie hledala své uplatnění severněji ve snaze objevit domnělou cestu do Kataje severním průlivem. Roku 1497 přistál u břehu Newfounlandu Ital Giovanni Caboto v jejích službách.

• 1498 konečně dopluly portugalské lodě do indického Kalikatu pod vedením Vasko da Gamy. Avšak arabským obchodníkům portugalská přítomnost v indickém oceánu byla trnem v oku. Portugalsko si své místo muselo teprve vydobýt. 1501 Pedro Alvarez Cabral vojensky obsadil Kalkatu a portugalská válečná flotila už v Indii trvale zůstala. Toho roku k břehům Brazílie dorazil i Janovan Amerigo Vespucci a prozkoumával pobřeží směrem na jih. Pravděpodobně dorazil až k Jižní Georgii. Chybným překladem jeho spisů roku 1507 v lotrinském Úvodu do kosmografie došlo k pojmenování nového kontinentu Amerika - rok po smrti jejího objevitele Kolumba. Než se to Vespucci dozvěděl, název se uchytil na všech nově vydaných mapách a nebylo jak chybu napravit.

• 1509-1511 indický místokrál a velitel flotily Alfonso d´Albuquerque vojensky upevňuje portugalskou moc v Indickém oceánu. Ta sahá od Kalikatu až k Rudému moři a na východ k Malace. Vysílá výpravu k Molukám pod vedením Antonia de Abreu a Franciska Serão. Tím se otevřel pro Evropu zdroj z nejbohatších ostrovů s kořením a pro Portugalce se Španěly nový spor o sféry vlivu. Molukky totiž leží poblíž prodloužení demarkační čáry stanovené Tordesillskou smlouvou.

• Možnost, že Molukky patří Španělsku urychlila rozhodnutí o vypravení flotily pěti lodí na cestu kolem světa pod velením Fernaa Magelhãese. Rovněž překročení Panamské šíje a objevení Jižního moře (budoucí Tichý oceán) Vascou Núñes de Balboa roku 1513, utvrdilo Magelhãese v jeho předpokladu existence jižního průlivu. I tohoto Portugalce stihl podobný osud, jako Kolumba. Portugalský král v možnou cestu nevěřil a proto Magalhães propůjčil své služby koruně španělské. 20.září 1519 vyplul směrem do Brazílie.

  28.října 1520 proplouvá mezi Patagonií a Ohňovou zemí do Tichého oceánu, který mu přinese smrt při šarvátce s domorodci na jednom z filipínských ostrovů 27.dubna 1521.

  Zdecimovaná výprava kolem světa se vrací 8.září 1522 do Sevilly. Jediná loď Victoria s osmnácti muži z původních 250 pod vedením Juana Sebastiana de Elcano byla na moři tři roky a jeden měsíc.

• Po dobytí Aztécké říše se doposud méně úspěšnému Španělsku otevřel příliv tak dlouho očekávaného zlata. Francie s Anglií, kterým toho k objevování mnoho nezbylo vypravovaly na moře lodě korzárů, které pod ochranou koruny ulehčovaly přeplněným lodí svých konkurentů. Ital Giovanni Verrazano roku 1524 pod francouzskou vlajkou několik týdnů blokoval španělské přístavy a pak kolem Floridy doplul až k ústí řeky Hudson.

• Teprve roku 1543 přistáli Portugalci v Japonsku. V letech 1577-1580 podnikl anglický korzár Francis Drake cestu kolem světa po stopách Fernaa Magelhãese. Objevil, že Ohňová země je shluk ostrovů a nesouvisí s předpokládaným Jižním kontinentem, ukořistil zlato na pobřeží Peru, přistál u břehů Kalifornie a i přes najetí na korálový útes na Molukkách bez větších pohrom doplul do Plymouthu.

• Rozlehlost Tichého oceánu byla tak veliká, že objevování všech jeho souostroví a pevnin trvalo ještě dalších dvěstě let. K náhodnému objevení Austrálie došlo v r. 1617 Holanďanem Willemem Janszoonem. 

• 15. století znamenalo obrovský vývojový posun v poznávání světa a rozvoji vědních oborů tak potřebných k uskutečňování těch nejbláznivějších snů odvážných dobrodruhů té doby…

Pokud se tedy odhodláte vyplout na širé oceány, můžete si pořídit například takovouto hliníkovou krásku...

...délka 28,5 metru, rok výroby 2007, jméno Vintage, domovský přístav Luxembourg...

...možná vám však vlny nedělají dobře a raději zůstáváte nohama na pevné zemi...

- stačí si pro potěchu postavit jen část lodi...

 ...ale je možné, že se vám nevejde do bytu, pak můžete zvolit jiné řešení...

- usínat na palubě korábu...

 ...nebo snít v gondole na laguně...

...a pokud i to vše je stále veliké, postavte si loď na polici...

 ...Koráb - autor Jiří Trnka 1938 (oprava 2016)...

Ať se rozhodnete pro jakoukoli alternativu života na moři, zapamatujte si stoletími prověřenou pravdu...

NAVIGARE NECESSE EST, VIVERE NON EST NECESSE

(...ŽÍT SE MŮŽE, PLOUT SE MUSÍ...)

Mařeně tedy přeji čerstvý vítr do plachet a alespoň stopu vody pod kýlem...šťastnou plavbu soutěžící...

Martin Houska 

Úvodní foto - mapa známého světa z roku 1579,

spolu s torzem korábu vyrobeno pro naučnou výstavu

v OC Chodov - Objevte tajemný svět čokolády -2011