V dnešní době si můžeme vybrat z různých variant – jednorázové vložky a tampony, menstruační kalíšek, látkové vložky, přírodní houbičky, volná menstruace ...

Začala jsem pátrat po historii jednorázových vložek a zeptala jsem se wikipedie. Jednorázové vložky vznikly ve Spojených státech. U nás se první vložky s lepícím proužkem začaly vyrábět v 70. letech 20. století. Na konci 80. let byly v ČSSR menstruační vložky nedostatkovým zbožím. Za mého mládí v podstatě vznikly vložky s křidélky. A jaký to byl vynález! Od 90. let 20. století se jádro vložky vyrábí z rozmělněného papíru, často běleného, někdy s přídavkem savé směsi gelů. Jádro je pokryté vatovanou bavlnou, spodní část vložky je tvořena nepropustnou folií a opatřena lepícím proužkem či proužky. Stále větší procento žen je na takovéto bělené a kdo ví čím napuštěné vložky alergické. Všimněte si, že složení jednorázových vložek se na obal většinou nepíše. A to se výrobci předhánějí čím nás nositelky nalákat a přichází s bavlněným povrchem, přidáváním aloe vera a heřmánku, několika druhy vůní....jenže všeho moc škodí dámy

Obecně je životnost jedné jednorázové vložky průměrně 6 hodin, i když může vydržet 4 až 8 hodin v závislosti na absorpčních schopnostech vložky a síle menstruace nositelky. Po použití se vyhazují a s jejich užíváním není vlastně spojená jakákoliv práce navíc kromě zakoupení, použití a šoupnutí někam do koše. Existuje mnoho velikostí, od ultratenkých intimek až po super savé noční vložky s křidélky. Za jeden cyklus žena spotřebuje průměrně okolo 20ti kusů jednorázových vložek. Bude-li žena menstruovat přibližně 30let, zažije asi tak 390 cyklů a spotřebuje 7800 ks jednorázových vložek. Na planetě je kolem 2 900 000 000 žen. Ne všechny se vůbec k jednorázové vložce dostanou. Ale představme si, že třetina žen na planetě má možnost vložku používat a z té třetiny se pětina rozhodne, že je to pro ni to správné řešení. Pořád je to cca 190 000 000 uživatelek a 1,48 * 10 (na 12) použitých vložek, kde jedna se rozkládá přibližně 200 let !!! Ano, možná je zbytečné se v tom takhle rýpat, ale představte si, že pokud někdo zahodil v době vzniku jednorázovou vložku někam do přírody, s největší pravděpodobností tam její část ještě leží a ležet bude. První vložky se rozloží v době, kdy my už tu dávno nebudeme....pokud se teda nespálily, což je taky kapitola sama pro sebe.

Možná se zdá lepším řešením použití jednorázového tamponu. Přeci jen je z bavlny, hedvábí nebo viskózy. Jenže ouha, každý tampon je většinou balen do igelitového obalu, ale to hlavní, také je napuštěný kdo ví čím. Rozkládat se bude pravděpodobně kratší dobu, ale má také svoje výhody a nevýhody. To ale každé řešení. U tamponů je při menstruaci zvýšená pravděpodobnost TSS, i když souvislost s tampony nebyla jednoznačně prokázána. Oproti vložkám při jejich používání krev nezasychá na vzduchu, nemá tak co zapáchat. Nedochází k zašpinění, pocení nebo opruzení zevních genitálií. A hlavně, dá se s nimi zajít třeba do bazénu.

Jednou jsem se dozvěděla o menstruačním kalíšku. Bude to tak deset let zpátky. Kalíšek se nejčastěji vyrábí z antialergenního silikonu. Má tvar takového zvonečku nebo pohárku, který se zmáčkne a zavede do pochvy. Tam se kalíšek pěkně otevře, přilne ke stěnám a zachytává odcházející krev. Po určité době se kalíšek vyjme, vylije, očistí a zavede zpět. Nejméně na začátku a na konci cyklu se vyvaří a tak nachystá pro další použití. Je to ekologický výrobek. Dá se říci, že spolu s tamponem z mořské houby jde o ekologickou alternativu k užívání jednorázových tamponů. Tampony z mořské houby vydrží přibližně 6 měsíců, zato menstruační kalíšek lze používat v podstatě po celou dobu kdy žena menstruuje, budete –li se o něj dobře starat vydrží klidně i 30 let.

Další variantou jak se vypořádat s menstruací ekologicky, je „volná menstruace“. Je to taková novinka, která se k nám pomalu dostává, i když její užívání v jiných částech světa je určitě známé a běžné. Jde o to, že se vlastně nepoužívají žádné hygienické potřeby, ale menstruační krev se vědomě zadržuje a vědomě vylučuje. Takže když jdete na záchod, zatlačíte a uvolníte svaly pánevního dna a menstruační krev, která je nahromaděná v děloze, odteče skrz děložní čípek do pochvy a ven. Určitě stojí za to alespoň to vyzkoušet, ať se o svém těle dozvíte zase něco víc. Bez dobře posílených svalů pánevního dna to ale nepůjde.

A pokud jsem na nějaké řešení nezapomněla, dostáváme se k látkovým vložkám. Látkovky jsou vlastně ekologickou alternativou k vložkám jednorázovým. A i když to tak nevypadá, tak je to řešení i ekonomické, což mnohé z nás nadchne víc než ta ekologie Samozřejmě, něco za něco. Je s nimi trochu více práce, ale není to žádné drama.

Jsou určitě pohodlnější, prodyšnější neobsahují žádné absorpční, deodorační nebo bělící přísady. Dotyková vrstva se vyrábí z příjemných materiálů jako jsou bambusový aksamit, kojenecký plyš nebo bavlna a bio bavlna. Jako částečně nepropustný materiál se používá fleece a jako nepropustný materiál látka zalaminovaná polyuretanem, tzv. PUL. Možná se teď děsíte, kde je ta ekologie a prodyšnost, ale pozor, PUL sice nepromoká, pro páry je ale daleko propustnější než igelit v jednorázové vložce. Pokud by někdo chtěl vyloženě přírodní variantu, tak lze udělat i vložku čistě z biobavlny, ale při užívání by se musela daleko častěji měnit a hlídat, aby neprotekla. V látkovkách se cítíte daleko příjemněji, nemáte pocit zapaření jako v jednorázových vložkách a pokud vás trápí vleklé mykózy, určitě stojí za to vyzkoušet látku. Pokud jste od maminek nebo babiček slyšely, že je to jako návrat do středověku, že ony si tím prošly a určitě by se k tomu nechtěly vracet, nenechte se odradit. Dnešní látkové vložky zdaleka nejsou jako ty za časů našich babiček. Vyrábí se ze savých materiálů, většinou se nevkládají do kalhotek na volno, ale sepnou se na patentku, takže v kalhotkách necestují a rozhodně vás nikdo nenutí prát je ručně

Jak je to tedy s tou údržbou látkových vložek, která nás nejvíc odrazuje?

Nejoblíbenější jsou intimky s fleecovou spodní vrstvou. Používají se často i při špinění, výtoku, jako pojistka ke kalíšku nebo kdyby náhodou něco....V tomto případě je údržba stejná jako údržba spodního prádla. Takže šup s nimi na hromádku ke kalhotkám a pěkně vyprat na 40°C. Veškerá práce navíc žádná, jen místo do koše hodíte ke špinavému prádlu. Tahle varianta je asi jasná a taky to není ta, která by někoho odradila.

Takže druhý případ, kdy používáte látkovou vložku během menstruace .... Po použití nenesete do koše, ale pěkně k umyvadlu, kde pod studenou vodou vymyjete vše co půjde, nejlépe do doby, než bude odtékat voda nezabarvená. Takovouto v podstatě očištěnou látkovou vložku je vhodné natřít žlučovým mýdlem, ale není to nezbytné, a dát někam na hromádku k ostatním již použitým vložkám. Nejčastěji do nějaké uzavřené nádobky, kyblíku nebo PUL sáčku. Nádoba nemusí být nutně uzavřená, protože obsah už nezapáchá. Někdo skladuje v nádobě s vodou, tu je pak vhodné jednou za den vyměnit nebo je necháme jen tak vlhké a skladujeme je vlastně nasucho. Praní se doporučuje  jednou za 2 až 3 dny.  

Až potud je vám to jasné a nyní čekáte, že dáte 8 vložek do pračky a vyperete? To sice můžete, ale je to zbytečné. Pokud máte malé dítě a používáte látkové pleny, perte současně, takže nemusíte mít starost, že by pračka byla prázdná. Navíc pleny nebo vložky, údržba a skladování je stejné. V dalším případě přihoďte vložky třeba k várce ručníků (proč nezavést praní ručníků jednou za měsíc zrovna v týdnu menstruace, že?), povlečení nebo bavlněného prádla. Důležité je praní na 60°C ( i když jsem se dočetla, že při zvolení programu na 60°C působí šedesátistupňová teplota na prádlo jen asi 5 minut, což stejně není na zahubení bakterií dostačující, musela by působit aspoň 30 minut). Bakterie se totiž ničí někde na teplotě mezi 50 - 60°C. Nezapomeňte přidat vhodné množství pracího prášku nebo gelu. Praní ve standardních prášcích plných chemie vložkám moc neprospívá, zvolte raději nějaký ekologicky šetrný prací prášek a na závěr praní přidejte máchání, ať máte jistotu, že všechny zbytky prášku jsou pryč. Jednou za pár cyklů je vhodné přidat do praní i nějaký dezinfekční prostředek, ale opět nezapomeňte na dostatečné vymáchání. Doporučuje se nedávat k praní aviváž, která sice krásně voní, ale někdo může být opět citlivější a prádlo vyprané v aviváži mu na nejcitlivějších místech dobře určitě neudělá. Místo aviváže můžete použít ocet a pokud chcete, aby prádlo vonělo, přidejte do něj pár kapek éterického olejíčku, třeba tea tree olejíček, který je zároveň i antibakteriální.

Máte vložky různých barev a bojíte se je vyprat společně nebo i se světlejším prádlem?

Nemusíte. Je dobré vyzkoušet vyprat novou vložku zvlášť v co nejteplejší vodě třeba v umyvadle. Některé materiály můžou při prvním praní trochu pouštět, ale při dalších praním už se bát nemusíte. Navíc většinou už tuhle práci udělal výrobce za vás. Veškeré materiály je dobré před šitím vysrážet, takže jsou prány na 60°C. Vyprané vložky klidně dejte s várkou prádla do sušičky a usušte na nějaký šetrný program. Žehlit můžete na střední teplotu, ale samozřejmě ne PUL a fleece to zase nepotřebuje, takže ze strany bavlny.

Zdá se vám to pořád složité?

Existuje spousta výrobců, najděte si takového, jehož výrobky vám tvarově a materiálově vyhovují a nakupte si vložky do zásoby na celý cyklus. Pak stačí jen jedno praní. A pokud chcete používat celý den a máte obavy, jak to udělat v práci, kde třeba není možnost vložku vymáchat....tak ji prostě schovejte do nepropustného pytlíku a vymáchejte až doma...ona to přežije...a vy taky

Určitě není potřeba přestat používat vše jednorázové, změnit ode dneška svůj život, používat třeba látkové vložky i kdyby vám nevyhovovaly. Ale než je odsoudíte, zkuste je aspoň na jednom kousku vyzkoušet. V dnešní době je kolem nás spousta chemie, snažíme se přecházet na zdravější bio stravu, vynechávat bílý cukr a bílou mouku, odstranit ze života palmový olej, třídit odpad, používat ekologickou dopravu, přírodní kosmetiku, ekologicky snadno odbouratelné domácí úklidové prostředky.  I úplné minimum, které uděláme pro sebe, pro naše děti a pro přírodu má smysl. Jedna látková vložka může nahradit spoustu jednorázových. Vyrobte si doma svůj ekologický prací gel z mýdla, poptejte se kamarádek, které přírodní produkty doma používají. Zjistíte, že doma vyrobený šampon, pasta nebo deodorant je nesrovnatelně levnější než běžně kupované výrobky v drogeriích a udělá úplně stejnou práci. Reklamy a slevy vás budou nechávat chladnými. Jakým směrem se vydáte je na vás a každý máme právo svobodné volby. Zkuste ale zkoušet nové věci a volit si dle svého, ne jen přijímat co na nás velkovýrobci a prodejci, kterým jde jen o zisk vymyslí