v zahrádce
hospody Pod lampou
je útulno
s výhledem na bezy

i záhony macešek
a čtyři dívky
přes dvě generace
tu vesele klábosí a štěbetají

hóoolky, ten můj zase!
a fakt jsi mu to řekla?
jasně! pamatuješ-tenkrát na přednášce?!

červené víno se míchá
s bublinkovou vodou
podvečerní slunce svítí
a prosvětluje modré proužky dýmu
z cigaret zapomenutých
samým smíchem
na okraji popelníku

a potom
se nebe náhle zatáhne
se slovy
pronesenými do ticha

Jo, vlastně je to už rok
co s námi Jula není

kluk

co jsme sem k němu chodívaly na víno

ochlazuje se

natahujeme svetry
choulíme se do ticha mlčení
a oči míří do nekonečna

za ním