Moc se mi líbí černá a bílá, možná ještě v kombinaci s jednou další výraznou barvou, třeba s červenou. Ale taky jsem se bála kombinovat podobné látky na jednom výrobku, protože by mohly pouštět.
Nakonec jsem svoje obavy překonala a látky koupila. Jsou nádherné, mám z nich velkou radost a nepouštějí! Už jsem začala stříhat a šít. Můj šicí stroj čeká na opravu, tak jsem se pustila do ručně šitých věcí. Lákaly mě šestiúhelníky neboli babiččina zahrádka, jak tomuto vzoru říkají patchworkářky. Přikládám dvě fotky jako malou ochutnávku.
Na první fotku jsem se pokusila naaranžovat látky. Část z nich jsem koupila po internetu, část na setkání Bohemia patchwork klubu, kam se pokaždé sjíždějí prodejci patchworkových látek a takovou nabídkou, až oči přecházejí a peněženka hubne.

Na dalším snímku je detail mých šestiúhelníků. Střihla jsem dva rozměry, ten červený je o 3 cm větší než ten černobílý. Uvnitř je ještě jedna vrstva vatelínu ve velikosti toho menšího dílku. Okraje se dvakrát zahnou, přišpendlí a prošijí buď na stroji nebo ručně. Hotové šestiúhelníky se pak můžou spojovat buď do plochy nebo do tvaru taštičky.

