****

Poznámka: tento článek byl podkladem pro článek ve Fler Magazínu, kde dostal úžasnou štábní úpravu :-) tudíž se nedivte, pokud budete mít pocit, že už jste to někde četli ;-)

****

Z předchozího článku již víte, co to je mizuhiki. Jedná se o tvorbu uzlů ze speciálních papírových šlahounů. Je úžasné sledovat, jak stejná technika uzlování se liší podle toho, v jaké zemi a v jaké době se vyvíjela, jaký materiál se v dané zemi používal a též pro jaké účely se tvorba využívala. 

Nejprve trochu o vývoji mizuhiki v rámci historie Japonska ...

Předchůdce mizuhiki se do Japonska dostal v roce 607 n.l., kdy delegace z Číny přivezla dárek Japonskému císaři. Dárková krabička měla na víku červenobílou ozdobu z provazu. Tradice mizuhiki (v té době již vyráběné z papíru), jakožto dekorace dárku pro císaře, vznikla v období Nara, které je považováno za počátek tradiční japonské kultury. Toto období je charakterizováno např. přejímáním technických a kulturních výdobytků z Číny. Během následujícího období Heian začal vliv Číny upadat a začalo docházet k japonskému osamostatnění a pojaponštění převzatých věcí z Číny. Důležitou roli hrály krásno a dojem. Rozvíjí se zenové umění čajového obřadu (čadó), aranžování květin (ikebana), tušová malba (sumi-e) a kaligrafie (šodó) a díky zavedení foneticky psaného písma (hiragana) došlo k rozvoji literatury.  Mizuhiki se rozšířilo i mimo císařský dvůr. Přibližně v této době došlo k barvení mizuhiki i jinými barvami než bílou a červenou. Takto barevné šlahouny mizuhiki se následně používali též pro japonskou vazbu sešitů básní (haiku). Po tomto kulturním vrcholu nastalo několik století válek, kdy se do popředí dostala pozice samurajů. Samurajové začali používat šlahouny mizuhiki k vázání svých culíků na vrcholku hlavy. Počátkem 17. století v období Edo došlo k uzavření Japonska před celým světem, které trvalo až do konce 19. století. Období Edo se stalo obdobím míru a docházelo, zvlášť mezi samuraji, opět k rozvoji literárního umění, kaligrafie, tušové malby, čajového obřadu, ikebany apod. V roce 1868 začalo období Meidži, které je považováno za vznik moderního Japonska, během kterého došlo k otevření Japonska západnímu světu. Počátkem 20. století se mizuhiki stalo populárním jako dekorace obálek "noshi" a jako dekorace v chrámech a při festivalech a svátcích. A v dnešní době se mizuhiki používá v dekoracích, špercích, při balení dárků, na dárkových obálkách, v umění... prostě fantazii se meze nekladou.

 Mizuhiki tradiční vs. moderní

V Japonsku je mizuhiki považováno za řemeslo a dělí se tam na tradiční mizuhiki a moderní mizuhiki.

Za tradiční mizuhiki se považují například dekorace na obálkách "noshi" (dárkové obálky) či dekorace v rámci novoročních "kadomatsu" a dalších svátků, festivalů apod. Použití je tedy hlavně ceremoniální. Tomuto typu mizuhiki se věnuje spíše starší generace nad 40 let.

V rámci tradičního mizuhiki se používají tři typy uzlů - musubi-kiri, awaji-musubi a cho-musubi.

Musubi-kiri - tento uzel je po utažení velmi těžké rozvázat. Musubi-kiri vyjadřuje přání, aby daná situace byla jedinečná a neopakovatelná. Požívá se při blahopřání k svatbě nebo k uzdravení. V našich končinách se tento uzel nazývá ambulantní, případně plochý uzel.

Awaji-musubi - i tento uzel lze tahem za oba konce pevně utáhnout, aby nešel snadno rozvázat. Vyjadruje přání zůstat s někým navždy a stejně jako musubi-kiri vyjadřuje přání, aby se daná věc stala jen jednou. Používá se pro všechny příznivé události, na svatby, ale i na pohřby, šintoistické akce a lidové události. V našich končinách je znám jako josefínský uzel.

Cho-musubi - tento uzel lze snadno rozvázat. Jeho významem je existence mnoha radostí a používá se k oslavám, které lze opakovat tolikrát, kolikrát lze uzel znovu uvázat. Z tohoto důvodu se nepoužívá při svatbách.

Obecně lze pro všechny druhy požehnání používat barevnou kombinaci červená & bílá, ale pro určité příležitosti jsou předepsané kombinace barev a typu uzle a počtu použitých šlahounů. Pro tradiční mizuhiki se v případě dvou barev dodržuje pravidlo, že na levé straně je světlá barva "jang" a na pravé straně tmavá barva "jin".

kadomatsu

Moderní mizuhiki je výrazně tvořivější a z mého pohledu zajimavější :-) Moderní mizuhiki vychází z tradičních uzlů, ale při jejich vázání nejsou žádná pravidla a fantazii se meze nekladou. Vznikají tak originální šperky, přívěšky, sochy, dekorace, květiny apod. I zde jsou velkým segmentem dárkové obálky "noshi", ale ve výrazně zajimavější podobě :-) Této formě mizuhiki se věnuje mladší generace převážně ve věku 20 až 40 let. Z velké části se jedná o umělce na volné noze, kteří mají obchůdky, objíždí trhy na festivalech a pořádají workshopy. Toto moderní mizuhiki získává v posledních letech hodně na oblibě i mezi Japonci a dost se rozšířilo do ciziny (hlavně do USA díky početné japonské menšině).

V rámci moderního mizuhiki se používá velké množství uzlů, které vychází ze základních tradičních uzlů. Jako příklad uvádím ume-musubi, nanohana-musubi a tama-musubi, jejichž základem je awaji-musubi.

 A co se ještě dá vytvořit z mizuhiki šlahounů...

Právě toto moderní pojetí se považuje za budoucnost mizuhiki, aby jako tradiční řemeslo postupně nezmizelo v propadlišti dějin. Asi jako my chodíme na workshopy tradičních ručních prací (třeba paličkování, abychom si upaličkovaly nějaký ten obrázek, který pak hrdě zarámujeme a pověsíme na zeď jako svůj vrcholný výtvor), tak v Japonsku chodí mladí lidé na workshopy mizuhiki, aby si pak hrdě odnesli přívěšek srdíčka nebo přívěšek na krk s náušnicemi :-). 

Čím víc hledám informace o mizuhiki na internetu, tím víc jsem jím pohlcena. Je krásné, jak mě životní cesta přivedla přes paličkování, drhání a uzlování náramků přátelství až k mizuhiki. Je přede mnou ještě dlouhá cesta a moc se těším na další odhalování tajů mizuhiki. 

Při svém hledání čas od času narazím i na zajímavé články. Jeden takový o strojové výrobě mizuhiki jsem přeložila (jedná se o volný překlad pomocí google translator, protože japonsky neumím) a můžete si ho přečíst zde.

Pokus ohledně voděodolnosti

Díky mokrému procesu výroby šlahouhů mizuhiki jsou výsledné uzly odolné vůči běžnému působení vlhka a vody. Mám ověřeno, že mizuhiki přívěšek na krk bez újmy vydrží 14 dní permanentního nošení (bez sundání). Když mi to bylo sděleno, tak mi klesla čelist překvapením (já jsem strašná cíťa a každý šperk pečlivě večer sundavám a ukládám) a nadšením jsem skákala dva metry vysoko, že mi byla pochválena kvalita práce :-)

Ale i tak jsem provedla pokus, co to udělá s výrobkem, když bude na 48 hodin ponořený ve vodě.

Testovací subjekty:

Ponoření v poledne 4.5.2020

Vytažení v poledne 6.5.2020

Po uschnutí

A výsledek pokusu? Výborný :-) Ponoření na 48 hodin do čisté vody s následným usušením na vzduchu nemělo žádný vliv na materiál, tvar, barvu, strukturu.