Také máte rádi stanování? Já moc, i když jsem už ve věku, kdy určitě většina mých vrstevníků zvolí pohodlný hotel. Není ale nad romantiku v krásné přírodě a trochu nepohodlí ráda podstoupím.

Dnes to bylo ale stanování úplně jiné a možná vás trochu inspiruje a pomůže zlepšit fotky do vašeho obchůdku.

Ale jak to všechno začalo. V loňském roce se dceři podařilo najít nakladatelství, které bylo ochotné vydat její knížku o tvoření květin a stromečků z korálků. Knihu měla napsanou, květiny a stromečky vymyšlené a hotové, nákresy pečlivě připravené - jen fotky do knihy chyběly. A protože přípravy na vydání knihy byly trochu hektické a nakladatel se možná i trochu obával, jestli bych tak narychlo udělala fotografie na potřebné úrovni, bylo rozhodnuto, že se focení svěří profesionálnímu fotografovi. Pro nás to ale znamenalo všechny "výtvory" - a bylo jich snad kolem šedesáti - pečlivě zabalit tak, aby se nepoškodily, aby se vešly do osobního auta a aby přečkaly bez úhony dlouhou cestu. Na poslední chvíli mě napadlo, že bude lepší, když je namísto jmenného seznamu, vybavím na cestu fotoseznamem.

Pan fotograf měl určitě nelehkou práci a ne všechno se dařilo tak, jak mělo. Není vůbec jednoduché vyfotografovat věci z korálků a navíc tak, aby i fotografie pomáhaly těm, kdo se tuto techniku učí vytvářet. Nakonec tedy v knize skončila i spousta fotek, které jsem vyfotila já narychlo do onoho fotoseznamu.

Knížka ale i tak dopadla velice dobře a je o ní stále velký zájem. Nakladatel se s dcerou a se mnou dohodl na pokračování knihy, které by mělo vyjít v říjnu letošního roku a já jsem tentokrát dostala za úkol i veškeré fotografování.

Má to mnoho výhod.  Velikou výhodou je třeba to, že v průběhu zhotovování květinek už fotíme jednotlivé částečky, z kterých nakonec květinka vznikne, a u některých i celý fotonávod. Kniha tak bude určitě o hodně názornější.

Nějak jsme se ale s dcerou "rozeběhly" a některé výrobky jsou docela veliké. Takže nastal problém, jak je vyfotit. Hned jsem věděla, že bez veikého světelného stanu to nepůjde. Jak ho ale pořídit co nejlevněji? Zaujal mě plážový stan, kterých teď byla spousta v nabídkách různých prodejních řetězců. Jeden jsem tedy zakoupila - stál pouchých 250,- Kč a prakticky to byla jediná investice. V dílničce čekalo na využití pár metrů polyesterového bílého popruhu, pár kousků světlé koženky, zbytek silónového bílého proševu a jedná starší nabíraná sukýnka z bílého polyesteru zakoupená kdysi v second-handu za 10,- Kč.

Z plážového stanu jsem použila pružné tyčky a pro snadnější zhotovení jsem se držela i původního tvaru podlážky. Protože jsem měla koženku v kusech a bylo nutné ji sešívat, všila jsem už při sešívání do podlážky spodní strany zamýšleného stanu - zadní část z proševu, boky a části předního dílu ze sukénky. Tyto díly jsem nechala nevytvarované, jen obdélníky. Určitě by nebylo složité spočítat rovnou tvarování (matematiku mám pořád docela ráda) a nastříhat díly přesně, ale takhle se mi to zdálo jednodušší.

A takhle vypadal stan po dokončení podlážky, když jsem začala (zatím jen pár špendlíky) vytvářet jeho budoucí tvar (jen jsem si odběhla a čičiny ho musely vyzkoušet):

Hned jsem také vyzkoušela, jestli bude dostatečně rozptylovat světlo - krabička se špendlíky a křídami je na prvním obrázku focená vedle stanu a na druhém v rodícím se stanu. Rozdíl je myslím docela patrný:

Po několika hodinách práce (sice ne moc příjemné, ale plné očekávání konečného výsledku) vypadá stan takto:

Vnitřní rozměry jsou asi 130 x 80 cm - tedy dostatečné pro fotografování i dost rozměrných předmětů. Postavení stanu mi netrvá ani pět minut a původní plážový stan je samozřejmě možné stále používat.

Ještě mi chybí dát do stanu pozadí. To ale nebude problém - ve stanu mám všitých několik poutek, na které se dá pozadí upevnit a bude snadné do stanu předměty třeba na vlasec i zavěsit volně do prostoru. Pokud by použitá látka při využití silnějšího zdroje světla málo rozptylovala stíny, půjde velice snadno překrýt další vrstvou látky.

Hned jsem opět vyzkoušela, jak bude stan fungovat. Byl už ale večer a oknem vbíhaly do místnosti poslední ostré paprsky zapadajícího sluníčka - tedy světelné podmínky opravdu špatné - a fotila jsem jen opravdu narychlo, z ruky a na program "auto". Myslím si ale, že i na těchto mizerných fotečkách je znát, že moje celodenní snažení vypadá docela slibně (první fotka je opět na zemi vedle stanu a druhá ve stanu):

Pokud vás tento stan zaujal a rozhodnete se si ho také ušít, ráda vám poradím a předám své zkušenosti.

A snad se mi fotečky do druhé knížky podaří a knížka bude ještě hezčí, než ta první.

Přeji krásné prázdniny (či dovolenou nebo aspoň pár dnů určitě zaslouženého letního odpočinku).