Čau lidi!

Tak aby bylo jasno - něco si ujasníme hned na začátku. Nesnáším a nemám ráda lidi, kteří nám říkají, jedůvky, žabiny, prašivky nebo smraďošky. Taky mě může naštvat, když do nás nějaký pako kope nebo nás utrhne a zahodí. Jsme živý stejně jako Vy, vnímáme a cítíme - tak se k nám podle toho chovejte!

Ten kdo nás nemá rád, nebo se neumí k nám chovat ať dál nečte - pro Vás svůj životopis nepíšu.

Takže jdem na to. Vidíte jak rostu? Zatím jen pod jehličím, ale narodila jsem se z podhoubí už včera. Takže bacha na to, jsem k světu a rostu co to jde - musím valit nemám moc času.

Den první.

Narodila jsem se v hrázi pod rybníkem, kousek ode mne teče potok. A všude les. Prostě supr místo k narození.

Na tom jak se jmenuji a jaký jsem druh, mi nezáleží. Nejsem detailista. Jsem nejkrásnější v okolí a je my nádherně. Když jsem začala v noci vykukovat nad jehličí a poprvé uviděla svět, byla to fantazie. Do rána jsem zkrásněla a všichni v okolí z toho mohli padnout na zadek. Teprve se budil den, od rybníku se převalovala mlha, potok pode mnou krásně šuměl a bylo tichoučko. Slyšet byli jen kroky těch co mi přišli popřát a podívat se na moji krásu. Takže čumte co přišlo gratulantů.

Jako první dorazily mravenci z mraveniště kousek pode mnou. Další byla vydra, ta chodí každý den okolo do rybníka. Pak přišla volavka - byla fakt dost velká. Kolik dorazilo brouků a mušek nemá cenu vypisovat - bylo by to na dlouho. Radost mě udělali lesní víly, které okolo mě tancovaly, pak přišli divoženky - byly trochu divoké. Skřítci zase mírně odměření. Kýchal ke mě čuchal a pak kýchal. Hejkal u mě zahejkal, že mě skoro sletěl klobouček. Loupežník Tonevrátím mě poplácal po zádech, až mě málem zlomil nohu. Když dorazila masařka Růžena dost smrděla, ale co dělat - návštěva je návštěva. Taky se zastavil pes majitelů rybníka, divoká kočka Prskalka, ježek Dupálek, kos, straka, konipas, vážka, krtek, čtyři myši, užovka a slepýš - ten toho moc neviděl. Všichni mě chválili a vítali - prostě supr den!!! Na světě je krásně!!!

Den druhý.

Budím se brzy, stejně jako včera. Já jsem teda vyrostla!!! Mám úplně dokonalou a ladnou nožku - no to je fantazie - to budou všichni čumět!!! A doprčic - někdo mně okousal klobouk. No to se my snad jen zdá!!! Co tomu všichni řeknou? Prodávají se tady někde klobouky?

Den třetí.

Celou noc pršelo a jsem nevyspalá. Doufám, že moje nožka je ještě krásnější a ladnější než včera. Co se děje? Mě nejde vstát. Já si nemůžu stoupnout! No to je konec. Celej den jen ležím. Napadá mě, že asi odcházím - škoda - bylo tady krásně.

Na závěr by to ode mě chtělo, jako od houby, nějaký moudro. Takže - život byl krátkej - ale stál za to!!!

Všem houbám třikrát zdar!!!