Takže, tohle čtení je pro všechny co chtějí vědět co jsem dělal o víkendu. Ten, kdo to vědět nechce, ať dál nečte.

Čas od času vyrážím na řemeslný jarmark jako prodejce. Čas od času vyrážím na bitvy, obléhání, dobívání hradů, jako bojovník - jsem z pradávného kmene bojovníků. ... . Někdy s gotikou, někdy se středověkem, někdy s bojovníky Velké Moravy... .

No a tenhle víkend jsme to zase rozjeli s Lucemburky.

Takže zase, stručně, rychle a heslovitě.

Vypuklo to v pátek - no a co jsme dělali?

Zkoušeli zbroj i zbraně.

Stříleli z luku i kuše.

Taky se malovalo na obličej.

Někdo dělal násady na sekyry, palice, nebo vyráběl třeba hrábě.

Taky se hodně tancovalo.

No a pak světe div se přišla noc a s ní pravá ohnivá šou!

Takže hodně ohně.

Ten prskal, plál, sršel, byl pliván a děti jančily, ženy zíraly a muži záviděli.

Druhý den se tavila železná ruda a mistři kováři kuli.

Já dlabal velké mísy i malá srdíčka a holky koukaly.

Jo a taky jsem roztloukal palicí palce zlobivcům.

Hudba hrála.

Lidé na to všechno koukali, debatovali a pili.

Taky kolotoč jezdil pořád dokola - a nikdo z něho nezvracel.

Žilo to tam prostě všude. Taky se všude hrálo, třeba i na věži.

Prostě byl to parádní víkend - pro nás účinkující - i pro přihlížející. Užili jsme si to všichni!!!

Tak zase někdy - někde.

Poučení pro všechny? Ten kdo sedí doma - moc toho neuvidí a nezažije.