***Tak to je únor, černý, tvrdý měsíc.
A se sněhem, co dávno není bílý.
A s vodou roztříštěnou v nízkých řečištích,
když mrazy udeřily.
A hrozně vychrtlí jsme touhou po jaru.
I oči pohubly nám jako boky laní.
Ve snách se děsíme, že jestli z jara přijde,
zůstanem opodál a budem nepoznaní.***
J. Skácel: Únor
„Tři zimní měsíce se nazývají – uzavírání a uschovávání. V zimě vodní zamrzá, země puká a otevírá se. Člověk nesmí zbytečně plýtvat jangovou energií, má chodit brzy spát a se vstáváním počkat až na východ slunce. Ducha si má uschovávat hluboko jako nějaké tajemství, a musí si ho chránit jako nějakou s námahou získanou vytouženou věc. Je třeba se chránit před zimou a vyhledávat teplo, a nesmí se dovolit, aby se tělo potilo, neboť tím je poškozována jangová energie. Takovéto chování odpovídá zimní atmosféře, a je to správný způsob pěstování a uchovávání energie v zimě. Kdo se mu protiví, poškozuje si ledviny a na jaře se bude cítit ochablý a sláb, poněvadž si nevytvořil dostatečné podmínky pro rození jarní energie“.
Energie ledvin je spjata s energií zimy. Z prvků jim odpovídá prvek vody. V zimě tudíž na ledviny nejvíce působí atmosféra tohoto ročního období. V zimě jsou ledviny nejvíce náchylné ztratit svou rovnováhu své energie, a tím onemocnět, zejména když se váš životní styl odchyluje souladu dění v zimní přírodě a její energii.
Kniha Chuanng-ti nej-ting Su wen ťiao-š ( základní otázky vnitřní knihy Žlutého Císaře )
Jak by se, tedy podle čínské medicíny, měli lidé vypořádat se zimou?
Podle teorie pěti prvků odpovídá každý hlavní tělesný orgán některému prvku (viz. tabulka). Zima nejhůře působí na prvek vody a vodě odpovídají ledviny, které jsou spojené s močovým měchýřem. Proto je podzim a zimní období největší zátěží právě pro ně.
Ledviny jsou nejdůležitějším orgánem v těle, protože ostatní orgány čerpají energii z ledvin. To znamená, že ledviny mají takzvanou základní energii. Když mají málo energie, budou slabší i ostatní orgány. Když ledviny v zimě reagují na chladné počasí, ovlivní to i ostatní orgány. To všechno nám napovídá, že v těchto obdobích potřebujeme ledviny podporovat.
Jak tedy můžeme na podzim a v zimě ledviny podpořit?
Zima je symbolizována elementem vody. V životě člověka tento element představuje stáří a klid, ale také moudrost a vnitřní bohatství. V rozsahu dne element vody zastupuje noc. Typickou chutí je slaná, jenž najdeme ve všech "mořských" produktech. Odpovídající orgány ledviny a močový měchýř jsou zvláště citlivé na prochladnutí, a proto je třeba v zimě tyto ochraňovat pomocí zahřívajících jídel (a těď si představte co v našem těle nadělá všechno to tropické ochlazující ovoce anebo zmrzliny pojídané v zimě!). Z tohoto pohledu jsou i původně u nás typické "křížaly" v zimě energeticky vhodnější než čerstvé ovoce. Dobře ochráněné a v teple udržované ledviny nám zajišťují vitalitu. K ideálním zimním jídlům patří nejrůznější polévky, zapečená jídla, kompoty a vařené obiloviny.
V čínské medicíně je možné využít přírodní preparáty, akupresuru a nebo akupunkturu. Ale je zřejmé, že každý člověk si tyto věci nemůže udělat sám a musí kvůli nim jít k doktorovi čínského lékařství. Co ale může udělat sám, je vybrat si nějaké vhodné jídlo, které bude činnost ledvin podporovat. Protože ledvinám podle čínského lékařství patří černá barva (viz. tabulka), jsou to tedy potraviny, které mají obvykle černou barvu.
Mezi taková jídla patří například: černý chléb, černé houby, kaštany, švestky, černá ředkev, vlašské ořechy, a nebo granátová jablka.
Čínská medicína vychází z takzvané teorie pěti prvků (neboli pěti elementů), která vychází ze základní existence dvou vzájemně protichůdných sil – jinu a jangu. Pět prvků existuje jak okolo nás – ve vesmíru, tak uvnitř našeho těla – v mikrokosmu. Existence pěti prvků se odráží v planetách slunečního systému, ročních obdobích, pěti lidských smyslech a pěti hlavních orgánech.
Jak si udržet zdraví v zimním období …
Kousky zázvorového kořene přelijte horkou vodou a dochuťte přírodním sladidlem a citrónem.
Tento nápoj vás spolehlivě zahřeje i při těch nejnižších teplotách.
Hromnice je lidový název významného křesťanského svátku Uvedení Páně do chrámu (latinsky Praesentatio Domini) nebo Obětování Páně.
Svátek hromnice se slaví 2.února
Dříve se svátek nazýval také Očišťování Panny Marie nebo Setkání jak je ostatně např. v Rusku nebo na Ukrajině nazýván dodnes (Сретение). Tento název symbolizuje setkání Syna s Otcem nebo také Starého zákona s Novým zákonem.
Staří Keltové měli svátek, který připadal prakticky na stejné datum jako Hromnice – jmenoval se Imbolc a do dnešní doby ho někteří řadí k nejdůležitějších svátku v roce, které byly v kalendáři rozmístěny v pravidelných tříměsíčních rozestupech – a to podle astronomických zásad dochovaných na starých megalitických kamenných stavbách, které vytvořila záhadná a neznámá civilizace, žijící v Evropě ještě před příchodem Keltů! Z těchto starobylých svátků se všechny v nějaké podobě dochovaly až do dnešních dnů – kromě Hromnic jsou to ještě Čarodějnice, Dožínky a Dušičky.
Imbolc byl u Keltů zasvěcený bohyni Brighid, která bývá zobrazovaná jako nevěsta v bílých šatech, často se zářící světelnou korunkou, symbolizující prodlužující se dny. Imbolc má podobnou symboliku jako Hromnice – patří k ní pálení svíček a ohňů a stará keltská Brighid nejspíš později splynula s postavou Panny Marie.
Přestože se světí svíce, není zde žádná logická spojitost s původní "pohanskou" bohyní Brighid a jejím kultem ohně. Bohyně Brighid vládla v předkřesťanských dobách Slunci a ohni - ti, kdo ji uctívali, na její počest udržovali věčný oheň. Byla také bohyní básnictví, věštění, léčení i kovářství. Postava Brighid měla tři podoby. V končící zimě vystupovala v podobě stařeny (cailleach), obávané bohyně spojované se smrtí i se znovuzrozením. Začátkem února se však mění - přichází v panenské a čisté podobě vyjadřující příchod jara. Jejím symbolem je asymetrický kříž, který se vyrábí v předvečer svátku a staví se v domě po očistném rituálu na vnitřní stranu dveří tak, aby byl chráněn před ohněm, bleskem a bouří. Kříž je opatřen magickým znakem, jímž je pětiramenný prut, znázorňující vztyčenou ruku s roztaženými prsty. Křesťané bohyni Brighid přejali a změnili ve svatou Brigitu; čímž bylo možné zachovat její uctívání a sladit jej s oficiální věroukou.
Víme-li o analogii s křesťanskými svátky, ještě nám to nic neříká, proč vlastně byl v dobách, označovaných jako pohanské, Imbolc slaven. Jazykovědci našli analogii s gaelskými jmény jiných slavností - podle nich lze předpokládat, že Oimelc byl původně nazýván La'áOimelc - ve spojitosti s laktací ovcí. Ovce hrály v dějinách lidské civilizace vždy důležitou roli - dávaly člověku potravu i materiál pro oblékání. Narození jehňat se stalo znamením nového života uprostřed smrtících zimních mrazů a tím i velkou příležitostí k oslavě. Křesťanská svatá Brigita bývá proto často znázorňována jako pastýřka s jehňátky.
Přenesen zůstal zvyk ochranných ohňů vtělen ve hromničkách, svíčkách posvěcených na Hromnice, které mnozí z nás pamatují ještě u svých babiček. V předvečer svátku bylo zvykem uspořádat bohatou hostinu. Nesmělo se zapomenout nechat něco z jídla jako oběť bohům.
Na Hromnice, o hodinu více ?
Platí tato poučka doslova? Při pohledu do tabulek lze zjistit, že 21. prosince Slunce vychází v 7:58 a zapadá v 16:02; o šest týdnů později vychází Slunce v 7:35 a zapadá v 16:58. To je 12 plus 56 minut, dohromady skoro hodina a dvacet minut - o tolik se nám prodloužil den. A nyní ještě pranostika z šera věků. Podle keltské tradice znamená dobré počasí na svátek Oimelc další pokračování zimy, zatímco špatné počasí znamená, že zima končí.
Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jistě; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.
Další pranostika praví: Na Hromnice půl krajíce a půl píce. Optimismus z blížícího se jara není podle ní na místě - vždyť z pohledu zásob jídla pro člověka i krmiva pro zvířata je zima teprve v polovině. Ještě dlouho nebude možné získat novou "letošní" potravu i krmení. Až během května a června narostou totiž v našich podmínkách téměř dvě třetiny zelené travní hmoty hodící se jako krmivo.
V přírodě se často stává, že se v období kolem Hromnic oteplí a sníh roztaje, dokonce někdy můžeme pozorovat první bouřky v roce – a slyšet v tento ten zvuk hromu se považuje za dobré znamení.
Přestože je oteplení často jen dočasné, do stromů stoupá míza a jejich pupeny se nalévají, někdy můžeme spatřit první sněženky, ovcím se rodí první jehňátka. To všechno jsou znaky blížícího se jara, i když země je ještě zahalena bílou sněhovou přikrývkou – ne nepodobnou Brighidiným svatebním šatům! Počasí v den Hromnic prý předpovídá, jak dlouho vydrží vládnout zima a mráz – pokud je na Hromnice hezky, teplo a slunečno, zima se k nám ještě na dlouhých šest týdnů vrátí, pokud je naopak chladno, můžeme se těšit na brzký příchod jara!
A jak se v období zimním baví tvůrci v Eku?
přírodní lněná pánská košile delší
may
šálisko dede natural
DeDe-Jadupka
vlněná kukla podšitá bambusem
Vyrobeno tlapkama
vinutky a pruhy - papučky
zuza.takacs
kráčej tím tichem ...
Machacek-sochy
podložka pod myšku ... nasněžilo ...
eco friendly hospital
Pánská košile lněná "Black"
NiPA Ateliér
kopeček - srdce co nespálí ani mráz
keramikas
pletená čepice s ažurovým vzorem
Švambi74
decent - ručně předená příze
Tvořím z vlny
Za všeobecnou podporu a kamarádský přístup děkuji všem v Eko tvoření.







