Mám jednu takovou kamarádku ... znám ji tady z Fleru .... a ona je hrozně zvědavá ... zvědavá na to, co se u nás doma pořád děje ... nevím proč ... prostě musí mít o všem přehled. Mno a protože věděla, že několik svých posledních dní trávím "resuscitací" dětského pokojíku, poslouchala jsem neustále otázky typu: tak co už máš hotovo .. co ti ještě zbývá dodělat ... jak to jde ... kde jsou nějaké fotky .... i přislíbila jsem ukojit její zvědavost téměř podrobnou reportáží.

Takže milá zvědavice i ostatní náhodní kolempřihlížející, kteří byste chtěli třeba načerpat trochu inspirace nebo si naopak říci "tak u nás teda takto ne", buďte vítáni u mého nábytkohraní.

Zatímco si dcera, netušíc co její matka zase doma vyvádí, spokojeně užívala prázdnin u své tety, proběhlo v jejím království během 5-ti dní zhruba toto:

Nejdříve byl pokojík zbaven hraček a hračiček a jiných serepetiček:

No pohled to žalostný. Avšak bude hůř.

Poté byl pokoj zbaven i většiny nábytku - pak byla upatlána zeď - přidělány soklové lišty - zase trochu upatlána zeď - tak nějak obroušen nábytek - a zase znovu natřen nábytek.

 Následně proběhl pokus o úklid veškerého vzniklého nepořádku a za pečlivého dozoru se začalo stěhovat zpátky:

Tak a takto už to vypadá nyní po opětovném ubytování hraček a hračiček a jiných serepetiček:

Nyní nezbývá než jen doufat, že po návratu dítka z prázdnin uslyším připomínek typu: a kde je ta polička za postelí ... a proč není koník i na týhle zdi ... a proč si ještě nezkrátila závěsy a jaktože a protože a jelikož a tak ..... co nejméně. Ale nebojte, na připomínky bude brán zřetel a budou zpracovány ... někdy ... dávám tomu rok ... maximálně dva.