jako dvě můry
stále narážíme
do světla
ze slov a smíchu

pokaždé znovu
se ztrácíme
i nacházíme
mezi tóny
mezi řádky
mezi úsměvy

Nad ránem
tiše usínáme
s křídly popálenými
sny
v závěji spadaných
třešňových květů