Podruhé přinášíme osobnější téma, ve kterém odhalujeme své počáteční tápání a hledání v tvořivém světě cardmakingu.
Tentokrát se za svými začátky ohlížejí Zuzka - Cardmaking a Jitka - VyZa.
Prvé dielo vzniklo určite už na základnej škole. Jeden pozdrav k MDŽ, ktorý sme tvorili niekedy v tretej triede, mám dodnes odložený doma. Bola to pohľadnica nalepená na výkres (teda dnes by som to nazvala přáníčkový základ). Vo vnútri bol kostrbatým písmom vpísaný veršík pre maminku a na pravej strane kytička dokreslená pani učiteľkou.
Potom nastala dlhá odmlka. K tejto výrobe pozdravov som sa vrátila až na Vianoce roku 2010. Bolo to pár mesiacov po narodení našej prvej dcérky. Materstvo síce považujem za úžasné, ale potrebovala som do života aj nejakú formu oddychu, relaxu, spôsobu uzavretia sa samej do seba. Chcelo to nájsť činnosť, ktorú by som mohla robiť doma a prakticky kedykoľvek. Vtedy ma napadlo, že moja veľmi dobrá kamarátka vyrába pozdravy a že ja by som to mohla skúsiť tiež. A tak som si kúpila pár základných vecí - lesklý papier, drevené ozdoby v tvare perníčkov, pár saténových stužiek a prvú sadu scrapbookových papierov. A začala som tvoriť....
Ako vidieť, väčšinu vecí som robila ručne - zaoblenie rohov, vystrihovanie tvarov, ručne som prešívala kraje…. Rezala som klasickým olamovacím nožom na kartóne, detaily strihala rovnými manikúrovými nožnicami…Niekde v sklepe u tatínka som vyštrachala penovú obojstranne lepiacu pásku a to bola teda pecka J….
Vzhľadom k tomu, že vianočné pozdravy mali veľký úspech, dostavila sa podstatná chuť do tvorenia. V únoru 2012 som si založila profil na Fler.cz a skúsila vystaviť svoje prvé diela. Medzi tie, na ktorá najradšej spomínam, patria „ovečky“. To už som bola majiteľkou asi 4 druhov ozdobných nožníc, mala som kúpené malinke svorky, prvé papierové kytičky....
Za jednu z najväčších hrôz mojej tvorby považujem „kolekciu hnedých přáníčiek“. Tu som sa veľa naučila. Snažila som sa za každú cenu vytvoriť kompozične zaujímavé veci. Nielen, že vznikli prapodivné tvary, ale zistila som, koľko problémov môže narobiť mäkký podkladový papier, vyskytol sa problém s lepidlom. To už som si kupovala obojstranné lepidlo so samoodvíjačom. Nielen že bolo šialene drahé, ale naviac dobre nedržalo a čo je najhlavnejšie, po čase začalo presakovať. Na tejto sade som vyskúšala aj klasický Herkules. Takže som tiež pochopila, že to nie je správna cesta, pretože sa papier veľmi krútil. Tým je jasné, že celá táto kolekcia išla časom do koša….
V apríli 2011 som sa zamilovala do šitia papiera na stroji a dala som si veľkú prácu s tým, aby som potešila kamarátku k narodeninám.
Len mesiac na to, som objavila kartónové výseky, ktoré mi absolútne učarovali. Najskôr som si kúpila iba pár kúskov. Musím sa priznať, že teraz mám plnú krabičku a už som nimi „nakazila“ aj niektoré z Vás J
Moje veľké šťastie bolo, že som mala hneď od začiatku jedného úžasného veľkého zákazníka, ktorý sa ku mne vracia až doteraz (a snáď to tak zostane). Takže som všetky prímy hneď venovala zase na nákup a teraz už mám celkom peknú zbierku J Postupne som dokupovala papiere, pomôcky, raznice, rezaciu podložku, rezačku… V květnu 2012 mi manžel kúpil Big shot a dnes myslím, že ten moju prácu podstatne vylepšil a zdokonalil.
Toľko prehliadky „histórie“ mojej tvorby J. Dúfam, že vás budem aspoň troška inšpirovať a dodám vám chuť tvoriť. Pretože len tak sa môžeme neustále zlepšovaťJ
K tvorbě blahopřání jsem se dostala díky kamarádce, která pracovala v obchodě s výtvarnými potřebami. Hledala jsem právě něco nového pro své příští výtvarné kurzy - a cardmaking se mi zalíbil na první pohled. Vánoční dárky v roce 2011 byly papírové a hlavním dárkem Big Shot a šablony... Do Silvestra mě k tomu dcera nechtěla pustit, pořád něco tvořila, zvala si kamarádky a s nimi zase tvořila :)
V lednu 2012 jsem se jako samouk začala seznamovat s novými materiály a technikami. Většinou jsem udělala více variant, abych z nich mohla vybrat aspoň jednu povedenější ukázku. Občas taky nebyla ani jedna - viz první fotka :)
S ohledem na možnosti účastnic kurzů jsem se snažila nahradit speciální pomůcky a materiály něčím cenově dostupnějším. Barvila jsem obyčejnými inkousty nebo barevnými tušemi a kousky molitanu. První dvě sady razítkovacích polštářků Cat Eye mě zklamaly - snad kvůli mrazům při přepravě nebarvily tak, jak jsem očekávala. U další sady se zase záhy odlepily polštářky od plastových držátek. Snažila jsem se "nějak" inkousty použít, ale počáteční smůla mě od mnohých krásných inkoustových technik nadlouho odradila.
O razítkách s českými texty jsem nejdřív neměla ponětí, pak jsem si koupila jedno, ale neuměla jsem správně otiskovat, a než jsem se dostala k lepšímu výsledku, zkazila jsem hodně štítků.
Spotřebovávala jsem materiály z domácích přebytků a u každého odpadu přemýšlela, jestli by šel nalepit na přání. Většinou jsem se bála střihnout do drahého papíru, takže jsem ho používala spíš jen na menší části a i ty jsem si nejdřív vystřihla z pomocného papíru, abych viděla, jak bude tvar v kompozici působit.
Nedostatek značkových potištěných papírů jsem nahrazovala jednobarevnými proužky na quilling, samolepkami z papírnictví, tapetami, dárkovými papíry a sáčky, riflovinou a jinými látkami, razítka jsem otiskovala do různých pásových variant.
Když jsem tenkrát na internetu narazila na vypracované přání se strojovým šitím, ručně nařaseným kanýrkem, kolorovaným otiskem razítka nebo s vlastnoručně vyrobenými růžičkami, říkala jsem si, že DO TOHOTO SE NIKDY NEPUSTÍM. Je to příliš pracné a zdlouhavé a náročné ... a hlavně o takové kurzy nebude mít nikdo zájem. Každý chtěl s minimem námahy dosáhnout co nejvíce profesionálního vzhledu výtvoru, tudíž vyhovovaly opakovatelné "skládanky" z polotovarů.
Po několika měsících jsem proto přáníčka opustila a kvůli většímu formátu a fotografickým zájmům se věnovala scrapbookingu. Pak mě zaujaly techniky mixed media art, ke kterým se díky širokému využití vracím dodnes.
Druhé kolo mojí samotářské přáníčkománie odstartovalo přesně po roce, s příchodem na Fler. Začala jsem tvořit jen tak pro sebe a jednotlivým přáním věnovala o hodně víc času než dřív. Přes půl roku jsem váhala, a pak se přihlásila do klubu Cardmaking. Oproti většině vystavovaných dílek mi ta moje připadala chudá na ozdoby. Pokusila jsem se o první textilní kytičky, které jste pak v soutěži ocenily 3. místem. Dalším úspěchem bylo 2. místo za přání s riflovou kapsou a 2. místo za téma Babí léto.
Sbírala jsem první klubové zkušenosti i v dalších soutěžích a objevila liftování, sketche, Pinterest, paletky i další výzvy a hlavně vás - stejně potrefené dámy. Byly jste inspirací a motivací zároveň a já se pustila právě do těch zavrhnutých složitostí, až jsem propadla do úzké specializace v papírovém světě :). Tvoření je pro mě radost a objevovat nové možnosti mě ohromě baví, právě tak jako předávat tyhle nápady dál - také proto spolupracuji na profilu Jak na to.
Dámy, díky za všechna ocenění! ♥
Pro klub Cardmaking připravily Zuzana, Cardmaking a Jitka, VyZa
POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR! POZOR!
Ke všem čtyřem textům o začátcích tvoření jsme zařadily tipovací soutěž - vyhrává každá členka klubu Cardmaking, která tipne správně co nejvíce autorství :)
