Bydlíme na kraji malého městečka.. i stalo se, že naše malá zdravotnice seznala, že třeba ošetřit nějakého pacienta.. Nabídla jsem sestřičce nový úbor, který jsem jí spíchla "přes noc":

Táák.. kdo bude dnešní dobrovolník? Neschovávejte se!:).. Koník, maminka, panenka?.. A je to jasné, dnešní volba padla na medvídka:

Sestřička pacienta prohlédla pečlivě i seznala, že největším pacientovým problémem, bude škrábání v krku!! Sledujte, prosím, odhodlaný výraz ošetřovatelky snažící se otevřít lahvičku se sirupem proti kašli:

I podařilo, lahvička byla otevřena.. můžeme přistoupit k záchraně pacienta.. ale co to, co to.. sestřička se obětavě nabídne vyzkoušet lék nejdříve na sobě.. ano, je sladký, chutná.. a ještě si dáme.. a už je jen na dně.. ale to nevadí.. pacienta škrábe v krku stejně jen slabě, že?

.. ták .. a nyní můžeme přistoupit i k samotné záchraně pacienta.. vždyť i kapka na dně bude stačit:

A nyní si prohlédneme pacienta ještě jednou a důkladně.. a budeme se věnovat zdravotním problémům, které nejsou již tak závažné jako to škrábání v krku.. chybějící očko, vykloubené rameno.. dírka pod krkem (která by se dala ještě zvětšit..) Na závěr pacienta důkladně ovážeme.. aby bylo poznat, že byl ošetřen..

Tááák.. dobrá věc se podařila, zbývá už jen pohladit..