Na začátku byl dřevěný rámeček. Holý smutný neupravený rámeček. Pak potkal lak, aby se nezašpinil. A potom barvičky. A hned bylo veseleji. Ale postupně barvičky přestaly stačit. Na pomoc přišly ubrousky. A už se lepilo a zdobilo.

Následovalo setkání s patinou. A s krakelovacím lakem. Jej, to byla změna!

Krakelovalo se ostošest. Prasklinky větší či menší, přerušované, vícebarevné... Praskaly nejen rámečky, ale i květináče, krabice, boxíky, šuplíky či dveře.

A pak i to bylo málo. Vypomohla samotvrdnoucí hmota a tak se nám otevřel třetí rozměr. Na rámečku se tetelily lístečky, rostla jablíčka, schovávaly hříbky, létaly holubičky....

Ale proč všechno modelovat, když leccos lze nalepit rovnou. A tak se vytádlo lepidlo a už to jelo. Kávová zrnka, kukuřice, korálky, knoflíky, dřevěné berušky či čtyřlístky, textilní kytičky, krajky, mašličky, kamínky, škebličky....  Ale pořád to nestačilo.

Na trh přišla strukturovací pasta, jemná a hrubá. Dokonce i barevná. Pomocí špachtle se dala na rámeček různě roztírat, vrstvit a tvarovat.

A později se začalo na rámeček lepit celoplošně kdeco. Písek, krupice i krupky, korkové zátky, gáza i toaletní papír. Nakonec ani rámeček nebyl potřeba, lepilo se rovnou na sololitovou destičku.

A tak vznikly „falešné“ rámečky - fantazii se meze nekladly. Zažehlovací korálky, zátěžový koberec, korkové prostírání, dřevěné nugety, šňůrky, provázky – nic nebyl problém.

V obchodech se postupně objevila spousta dalších a dalších materiálů, speciálních barev, hmot a pomůcek....

Copak byste na rámeček použili Vy?

Můžete také nakouknout, jak to celé začalo v blogu >>>Co všechno se dá polepit<<<

nebo na moje úplně první decoupage výtvory v blogu >>>Co fler neviděl...<<<

Krásný den přeje všem

Vaše Arnika