hořká černá káva
za víčky

ještě konejšivé sny
poslední vědomé
nevědomé

okamžiky dne
A už vylétají!
z česna včelínu mé hlavy
po zuby vyzbrojené
žihadly výčitek a bezmoci

na stole

netknutá snídaně
a ve dveřích

stín čísi krásy

křehký

jako kvítek
devětsilu