"Mami, jsme bohatí, nebo chudí?" Udiveně jsem vzhlédla od šicího stroje. Náš nejmladší bezradně přešlapoval ve dveřích. "Ben říkal, že jsou chudí, protože nemůžou jet  letos na dovolenou k moři." Tak tohle byla velká výzva! Nechala jsem rozdělanou práci, vylovila z mrazáku dva nanuky a šla si se synem sednout na lavičku před dům...

Už nevím, co všechno jsem mu řekla... ale z  jeho tvářičky zmizely chmury touhy po něčem, co neměl, které ho připravily o radost z toho, co mu už dávno říkalo "pane". 

Večer jsem se k té synově otázce musela vrátit. Potřebovala jsem na ni odpovědět sama sobě. Opravdu jsem bohatá?? Nechybí mi to moře, ta nová koupelna, ty značkové boty?

Učím se radovat z toho, co mám. Učím se touto radostí zahánět nespokojenost a závist.