někdy
když v noci nemůžu spát
schoulím se s koleny pod bradou
do tmy
v hrnku míchám med a sny
a za záclonou vlasů
se toulám ve svém soukromém
retro kině
je to doba
kdy můžu být
sama se sebou
mimo realitu
mimo čas
mimo světy
jsem jenom dychtivým divákem
nic neřeším
jen sleduji děj
jak se pomalu odvíjí
proti směru hodinových ručiček
odtud
až
do
nekonečných počátků
černá se pomalu mění na šedou
s odstíny vodní hladiny
z arkýře vylétají první ptáci
v sále se rozsvěcí
svítá
je čas
nových rolí
