touláš se
ztrácíš se mezi stromy
brodíš se ledovými potoky
s duhou pod nohami
dřevěné splávky a tiché tůňky
v kořenech olší
tě zase vítají
horské bystřiny
tak chladné
že se tvé
prsty choulí do klubíček
jsou plné rozpuštěných
zelených vlasů
vodních víl
a radostně ti mávají
oblázky na dně
jarních stružek
se lesknou
příslibem pohlazení
a bílý písek
tajemně jiskří
studená voda
konejšivě omývá
tvá věčně rozbitá kolena
malého kluka
Utrácíš čas?
Ach!
Proč se jen ptají
když nerozumí
tvé odpovědi
