svítání zívá
a odhaluje růžové dásně
vítr sviští kolem mých uší
a slibuje ukrátit dálku
co mi ještě zbývá
je ticho
hodina nikoho
doba kdy spáči
dohánějí své poslední
sny
schovaní v ulitách
odcházející noci
a náhle
jako když sjede z oblohy blesk
jako když upadne vanilková zmrzlina
na rozpálený chodník
jsme tu
jen my tři
já
on
a ona
neúprosná
krev opravdová
se mísí s krví odkvetlých máků
modravé chrpy
se zvědavě srovnávají
s jeho očima
čas se zastavil
nikdy nelíbám cizí muže na ústa
ale dnes
chvatně
a možná trochu neurvale
bez něhy
bez vášní
bez citu
mé ruce konají
po paměti
mechanicky
bez povelů srdce
dívám se na ně
tiše
a doufám
že táhlý zvuk sirény
nepoplaší
andělská křídla
.............
(pro neznámého motorkáře)
