Zápisníky, deníky či deníkové ´knížky´ obvykle mívají bílé stránky. To má svůj dobrý důvod .. Čistota bílých stránek neruší, neuráží .. a nenápadně (i když někdy přesto neodolatelně) vyzývá k popsání. I já mám bílou ráda. Ale občas mám přecejen chuť na trochu víc ´živelnosti´, extravagance, nahodilosti ... a experimentování. A v té chvíli obvykle sahám po barvách a barvivech, pigmentech či jiných podobných mediích a materiálech ... a pouštím se do některého z dalších malých dobrodužství papírového barvení.


Papír je úžasný materiál ..
Křehký a přitom tak pevný, lehký a přitom tak odolný .. Skělý a neuvěřitelně univerzální, pro nejrůznější ´kreativní´ experimenty a kouzla. Je-li papír kvalitní (tzn. dobře klížený a s dobrou/pevnou vláknitou strukturou), snese překvapivě hodně, pokud jde o manipulaci s ním. Můžete ho namáčet ve vodě, mačkat a opět narovnávat, kroutit, přehýbat, skládat, trhat, řezat, lepit, brousit, prošívat .. cokoli.
A nebo taky třeba louhovat v barevné lázni :)

Nejspíš nejsem jediná, kdo kouzlu papíru tak snadno a beznadějně propadl .. a i barevné experimentování s čajem, ovocem, bylinkami, ořechovými listy, oxidovanou barvou rezivějících železných kousků apod. taky nejspíš leckdo už vyzkoušel ... takže nic nového dnes nejspíš nepřinesu ... Ale protože mám pořád ještě lehce - čerstvě - zašpiněné ruce od barvy z posledního barvení - tak se aspoň na chvíli ještě vrátím o pár dní zpět .. do své ´domácí dílny´. Během práce, ať dělám cokoli, obvykle mívám někde po ruce foťák, takže pár dokumentačních obrázků jsem pořídila i tentokrát ..

A jako obvykle, ani dnes nejde o tutoriál .. ani zdaleka. Spíš jen taková malá stručná dokumentace jedné z fází výroby mé nové řady zápisníků a deníků, které právě připravuju ...


Vaření, bělení, ždímání, sušení, žehlení ..
Vypadá to spíš jako nějaké heslo z agentury úklidové služby - ale není :)
Barvení papíru může mít mnoho nejrůznějších podob, technologických postupů i jednotlivých fází. Některé jsou komplikovanější a časově/prostorově/technologicky náročnější, jiné jednodušší. Osobně - víceméně z praktických důvodů - dávám přednost těm jednodušším (a ekologicky šetrnějším, v rámci možností - tj. nepožívám bělení chlorem, použité pigmenty a barviva jsou obvykle na přírodní bázi, kdykoli to jde, apod.).

I tentokrát jsem zvolila jednodušší postup - barvení ve studené lázni, kdy k fixování barvy nedochází rovnou během barvení (jako je tomu v horké lázni), ale až dodatečně - teprve při závěrečném suchém fixování pomocí žehlení (ano, obyčejnou žehličkou, jeden aršík papíru za druhým).
Výhodou tohoto postupu (kromě toho, že odpadá poněkud komplikované a zdlouhavé vystávání u plotny a hlídání teploty jako při zavařování okurek) je to, že ve studené barvicí lázni se s papírem dá snadno manipulovat, převracet, opakovaně ponořovat apod. - aniž by se v horké vodě spálily prsty ... takže intenzitu zachyceného pigmentu lze mnohem snadněji ovlivnit a kontrolovat.

Pokud jde o sušení - v papírnách je pro sušení vyhrazen obvykle docela velký prostor, protože jde o poměrně důležitou technologickou fázi. V mých relativně omezených podmínkách domácí dílny si takový luxus dovolit nemůžu, takže papír suším kde se dá (na tácech, v miskách, na sušáku, na akvarelovém stojanu s přivázanými špagáty apod.). Než vlhkost nasáklá v papíru vyprchá, nějakou chvíli to trvá (obvykle nechávám papír doschnout při pokojové teplotě do druhého dne).











Když pak následující den svou ´sklizeň´ sesbírám, mám tu obvykle hromady pokrouceného (a zatím ještě barevně nezafixovaného) papíru. Ten je nutné ještě zpracovat - tzn. vyžehlit horkou žehličkou. Občas (pokud jde o významnější kousky určené pro nějaké další zpracování /přebaly apod.) papír ještě ošetřím slabou finální vrstvou vosku - ale u standardního papíru pro běžné použití (vnitří knižní/deníkové bloky) toto závěrečné voskování vynechávám, z jednoduchého důvodu: na papír by se pak nedalo psát.











Kouzlo nahodilosti
I přesto, že během barvení - a i během následného schnutí - se dá charakter výsledného zabarvení relativně dobře ovlivnit, určitý prvek nahodilosti stále zůstává ... A někdy mu taky trochu pomůžu - např. přidáním volské žluči (používá se pro ředění /lepší rozptýlení akvarelových barev) - takže zachycený pigment pak na povrchu papíru občas vykouzlí nečekané a nevšední abstraktní vzory ..
Tyto ´zvlášť povedené´ silně pigmentované listy pak obvykle využívám jako předsádky, a nebo jako základ pro výrobu přebalu nějakého budoucího zápisníku či deníku ..






Všechno co přijde pod ruku ...
Kromě papíru občas do lázně přihodím i pár dalších věciček, které chci mít ve stejném tónu jako papír ..
Knihařský gáz, špagáty, šňůrky, nitě ..
I obyčejná sisalová šňůrka obarvená do rezavě hnědé pak s čerstvě nabarveným papírem krásně ladí ...










:)