Milí přátelé i ostatní,

protože reportážní blog z vernisáže chystá  Tewa, budu snad stručná.

Především bych ráda poděkovala. Všem, co přišli na vernisáž, Rozmar za pozvánku i za to, že nám poskytla možnost vystavovat v tak báječném prostoru, jakým divadlo Minor je, Tewě za spoustu dobrého vína,  Lucii VV za grafické zpracování popisek a životopisů a za perníčky... všem, které napekly a přinesly spoustu dobrot ... a určitě jsem na někoho zapomněla, jako vždy.

Jako všechny vernisáže, i tato byla plná rychlých a překvapivých setkání s lidmi, které jsem zatím znala jen pod nicky a s lidmi, které jsem neviděla už hodně, hodně dlouho. A stejně jako u každého, kdo dodělává věci na poslední chvíli, byla opět kulminačním bodem únavy.  Proč to píšu? Dostala jsem dárek od jedné spřízněné duše z Fleru. Rychlé představení, pár slov a byla pryč... až teprve dnes ráno jsem si uvědomila, jak milou a vtipnou věc držím v ruce. Set na opravu píchlé duše.....  Tímto se dárkyni omlouvám za zoufale pomalé vedení.  Děkuju...

Práci až do konce dotáhlo pět lidí. Původně nás mělo být mnohem víc. Jak se ale nakonec ukázalo, konečný počet byl ideální vzhledem k prostoru a komunikaci mezi námi. Původní úmysl byl dát těm, kdo dosud žádné výstavní zkušenosti neměly, možnost srovnání zpětné vazby v reálu a na internetu. Mezi odkliknutím srdíčka ve zboží a záznamem v knize návštěv je totiž obrovský rozdíl. A jsem moc ráda, že dvě prvně vystavující s námi zůstaly, protože přinesly nádherné věci. A za to jim patří dík. Stejně jako Lucii VV, která se k nám přidala později.

A ještě jedno poděkování je na místě. Patří hudební skupině Píchlá duše.  O její existenci jsme se totiž dozvěděly až po té, co byl název chystané výstavy zveřejněn.  A tak děkujeme jmenované skupině, že nám dodatečně název povolila...

Výstava je přístupná v době představení, galerii najdete přímo v útrobách divadla. Potrvá až do 31. října 2010...