někdy tak dlouho
přešlapujeme na místě
až je čím dál
těžší
vykročit z důlku
pod nohama
dopředu
na podrážky snů se
lepí jíl
a hlína
pod nimiž
mizí
i nepatrná odvaha
vzít za
zrezivělou kliku
brány do srdce

a možná to je

zbytečné
a bláhové
možná jen kdesi
vysoko
v oblacích
zakřičel
pták