Už pár dní mám takový pocit...pocit podzimu. Ale stále to není stoprocentní. Země za slunečných dnů ještě sálá a mlhy tolik nezebou. I v létě je přece ošklivo. Třeba se časy hojnosti ještě vrátí.

A pak vstanu, mžourám do úsvitu za oknem jako obvykle, změnu zatím netuším. Vyjdu před dům. Ranní chlad je ostrý a štiplavý, sluneční svit bodá stejně jako ta zima. Nadechnu se a v nose mě pošimrá nezapomenutelná vůně, ze které mi běhá mráz po zádech. Vůně, která je pro mě vůní podzimu. Spadané listy, které už pár dní krajkově lemují chodníky, přes noc zmokly; jejich zeleň se změnila v hnědou barvu a rozložená listová barviva vydávají zemitou, téměř kovovou vůni. Přináší s sebou vzpomínky na prosluněná odpoledne, kdy se vítr prohání po posečených polích, na výlety do lesa, který nejní žádné dva dny po sobě steně barevný. Na sametové kabátky a čepice, které zdobí, protože ještě nemusejí tolik hřát. Nejen vzpomínky, ale očekávání, že tyhle krásné dny za chvíli přijdou.

Můj milovaný čas má od všeho trochu. Příjemné odpolední teplo nepřerůstá v ubíjející žár, protože jej v pravý čas zastaví chlad pomalu se plížící z opadávajících křovin. Noční mrazík není beznadějný, slunce jej zase ráno roztaví do kapiček blyštících se v trávě. Studené ruce se nikdy doopravdy nezahřejí, ale nikdy od nich neprostydne celé tělo. Je to čas voňavých a teplých čajů, dýní a svetrů tekutých i zcela vlněných. Peču jablečné a hručkové koláče, vzduch voní skořicí a vínem. Sbírám rudé šípky a suším je, abych se mohla později podzimu alespoň napít.

V těchto dnech mám pocit, jako bych celý rok žila jen pro zlatý začátek podzimu. Vyhřívám se v závětří bloku domů, aby se mi pak za rohem vpletly do vlasů pavučinky babího léta, na kterých pavoučci cestují neznámo kam. Chodím často domů pěsky, ráda se kochám barevnou krásou listů a stíny, které kreslí hřejivé světlo nízko visícího slunce.

Časem podzim pomalu rozbředne ve studené vodě listopadových dešťů do blátivé zimy, rok bude pokračovat dál a dál. Prožiju jej s nejasnou vzpomínkou na zářivý pocit konce léta a začátku podzimu. Na jaře a v létě se budu divit zvláštnímu stavu, ve které si myslím, že zelený začátek života i jeho horký a květnatý vrchol jsou přece nádherné, tak co mi chybí. A potom zavane z posekaných polí vlažný větřík a já budu opět ztracená ve snech.