Je sice pravda, že bez peněz se žije těžko, ale nedá se život naplnit jen honbou za mamonem.

Tak si to takhle jednou šinu autem po cestě z objíždění obchodů a galerií a koukám, že mám dobrej čas. Do tmy daleko a do skal blízko.

Využívám tedy příhodné konstalace a k užitečnému ( práce ) přidávám i příjemné ( relaxaci ).

Uznávám, že můj způsob čištění hlavy a odpočinku se může zdát dosti neregenerující, tedy spíše degenerující :-)

Nicméně po krátké procházce lesem jsme dorazili k pěkným pískovcovým kvádříkům.

Dag dnes neměl formu a tak vrcholu nedosáhl.

Ještě že mu lidi moc nerozuměj, protože fakt nadával. Tak nahlas, že ho nejspíš slyšeli až ve vsi.

Protažení shrbeného těla od volantu bylo velmi příjemné. Sice jsem s sebou neměl lano a ani pořádný boty, ale nějak moc to nevadilo. Dnešním účelem bylo pročištění hlavy a protažení údů a ne sportovní výkony. Přer pár lety stejně nikdo víc neměl. Tak jsem jako první pionýři provozoval ten nejčistší styl.

Dosažení vrcholu a počtení ve vrcholové knize. K mé radosti jsem měl „Hore zdar“.

To znamená, že jsem tohoto roku byl na vrcholu první. Tak jsem se tedy i zapsal. Je to taková tradice, jako ze slušnosti pozdravit horu.

Jenže výstup končí až doma. Cesta zpět bez lana a tedy bez slanění byla zábavná. Naštěstí vše dopadlo dobře a i Dak přestal nadávat.

A pak že rozvážet hrnce je jen pruda :-).

Člověk si pěkně odpočne a zas může myslet na radostnou práci :-)