Tak jaký byl ten dnešní tvořivý den? Samozřejmě, že nebyl jen tvořivý, ale i pracovní. Tak jak to běžně v pracovní den bývá. Ráno se mi nechtělo z postele. Budík zvonil a já se ptala: "opravdu musím?" Neukecala jsem ho, ale chvíli jsem ho ještě nechala zvonivě prosit. Z jedné strany se ke mně tulila Zuzka, z druhé manžel. První z postele jsem ale byla přecejen já.

"Mám toho dnes hodně, čas se nachyluje, měla bych pokročit s prací na taškách," říkám si. Mám jich rozdělaných nejmíň deset a všechny na mě volají: "já chci první, já chci první." Aby mně nepřemluvily, dala jsem si na dnes úkol. Dvě tašky musím došít a večer na ně vyrobím brože. Doufám, že do večera vydržím. Ráno jsem většinou plná optimismu a síly. Ty mě ale kolem druhé hodiny opouštějí. Může za to i to vedro, ale ne jen to. Prostě útlum.

Manžel vytahuje vrtačku a hlasí: "dneska budu fotit a potřebuju náušnice vyfotit na tobě."
"Ach jo, bude zdržení. A to ještě musím vypravit Zuzku do školky." Manžel slibuje, že to bude jen pět minut. Ale není. Slibuje znovu. Tentokrát že zajde místo mě pro oběd. Aspoň, že tak... Vrátím se ze školky, fotíme a jdu šít. Manžel mezitím vkládá své nové šperky. Tedy nejen své, částečně jsou i moje. Většina z nich už má v tuto chvíli nové majitele.

Snažím se šít, ale nedá mi to, jsem zvědavá, jestli někdo nepíše, čekám nějaké odpovědi, doladění objednávek. Občas se v tom ztrácím. Kterou brož na tuhle tašku? Kdo chtěl ty magnetky? Mám už nastříháno na podšívku k téhle tašce? Mám na ni vůbec materiál? Odpověděla jsem na všechnu poštu? Uáááá, mám v tom zmatek, zase jsem si všechno nezapsala. Musím pracovat víc v klidu. Hlavně klid a nohy v teple, říkám si.

Objednávky se hrnou, dotazy také. Nějaké ty zmatky, ale nakonec je všechno domluveno. Zkontrolovala jsem platby, nachystala balíček k odeslání. Další stihnu zítra, doufám.

Je po obědě a jdu stříhat díly, co mi chybí do tašek. Někde je to podšívka, jinde vrchní část, a jinde kapsa, proužek látky na karabinku. Pěkně mi to vychází. Jen nic nepoplést.

Tady si chystám látky, abych na nic nezapomněla
.


pokládám střih na látku a... nemůžu najít krejčovské nůžky...
musí to jít těmi na papír. Naštěstí jsou dost ostré, jinak bych pižlala až do večera.

Mám nastříháno. Je to všechno? Ale asi ano, když ne, dostříhnu zas příště.

A ještě ukázka rozešitých věcí. Jestli dobře počítám, tak je to deset kabelek a jedna liška ;-).
Brože zatím jen dvě.

Červeno-oranžová je na objednávku.
Další kabelka na objednávku, druhá černo-bílá je střižená současně, ale majitele zatím nemá.

 

Dnes mi síly docela zůstávají. No, ale teď musím jít uklízet, aby to u nás vypadalo jako u lidí. Přeju všem hezký tvořivý zbytek dne.