Jak nám státní úředník stmelil vztah, aneb o nevydařených plánech naivní, předčasně nadšené a neodůvodněně optimistické padesátnice.

Přechodné pěstounství definitivně zamítnuto. Můj skvělý muž byl vyhodnocen jako riziková osoba. Své plány jsem před časem veřejně vyhlásila a byla si kladným výsledkem naivně stoprocentně jistá. Celou anabázi ovšem zpětně hodnotím jako natolik nestandartní, že jsem se rozhodla vám ji popsat. Třeba to bude zajímat nejen ev. další žadatele.

Jak to bylo měsíc po měsíci:

LEDEN 2016 – objevení možnosti práce PP, zjišťování podmínek, ukecání partnera (vše, včetně školení musel absolvovat se mnou). Pohovor na místním OSPODu (sociálka), návštěva pracovnice OSPODu v domácnosti a její pohovor se všemi členy rodiny (i dospělými dětmi), zpracování obsáhlého životopisu doplněného fotografiemi a vyplnění žádosti.

   V žádosti o pěstounství je extra kolonka s dotazem: Jakou věkovou kategorii dětí upřednostňujete? Bohužel jsem v té době ještě neměla nastudováno, že si nemohu vybírat věk dítěte. Dotazník je společný i pro trvalé pěstouny a adoptivní rodiče. Poslušně jsem kolonku vyplnila a byl z toho obrovský problém, který se táhl až k závěrečnému hodnocení. I když jsem mnohokrát vysvětlila, jak k tomu došlo, v závěrečném hodnocení stojí:  Žadatelé měli zcela zavádějící představu o tom, že budou pečovat jen o děti 0-6let…..

BŘEZEN 2016 – 1. Pohovor u psycholožky na KÚ

KVĚTEN 2016 – písemné testy na KÚ (trvání 5hod!)

   Večer po testech jsme si opravdu užili. Ptají se vás totiž úplně na vše a to několikrát kolem dokola....otázky ohledně partnera, vztahu a sexu jsme probírali dlouho do noci....a co jsi napsal....? 

ČERVENEC 2016 – 2.pohovor u psycholožky na KÚ (vyhodnocení testů a osobní hodnocení)

  Osobní hodnocení moje, manželovo i našeho vztahu bylo zcela a veskrze nadprůměrné. Manžel pravil, že ho v životě nikdo takto nechválil a musím konstatovat, že je moc příjemné, když vám cizí ženská a ještě k tomu psycholožka takto pozitivně ohodnotí chlapa, kterého byste  občas nejradši přizabila.

ÚNOR 2017 – Školení v Rakovníku celkem 73h!

BŘEZEN 2017 – Ke schválení a vyjádření přišlo hodnocení z Rakovníka. Vrátili jsme to bez připomínek (největší chyba!) a hodnocení bylo odesláno na KÚ.

  Pro mě byla v hodnocení stěžejní poslední věta : Manželé Knapovi vnímáme jako vhodné pro práci pěstounů na přechodnou dobu. Jenže jsem netušila, že pro krajskou psycholožku bude nejdůležitější věta předešlá:  Během příprav se neukázala rizika, která by bránila zařazení žadatelů, spíše jen omezení, jako je menší tolerance žadatele vůči jinému etniku a dospívajícím chlapcům……My jsme se tomu doma zasmáli ale bohužel…

ŘÍJEN 2017 – Definitivní zamítavé hodnocení a rozhodnutí.

NEPŘÍJEMNOSTI:

Dobré je, že všechny nepříjemnosti a zklamání přišly vlastně až na závěr s negativním hodnocením. Průběžně je nepříjemné věčné a nekonečné čekání. Akce trvala od 1.návštěvy OSPODu do konečného zamítavého rozhodnutí 22 měsíců! Nikdo vám nic neřekne, neznáte žádný termín, takže pro současnou práci či podnikání – naprosto devastující.

Nepříjemné je,  když se hl. psycholožka (ta, co nás nejdřív vychválila až za roh) rozhodne, že vás nedoporučí, a opravdu vše, co jste kdy řekli, použije proti vám.

Nepříjemné je, že z důvodu důraznějšího odůvodnění negativního hodnocení uvede i věci, které jsou opravdu neodůvodněné a nespravedlivé. Můžete se k tomu písemně vyjádřit, ale to na výsledku nic nemění.

Nepříjemné je, že 73h školení není zakončeno žádnou zkouškou či certifikátem. Takže pokud se nestanete pěstounkou, je vám naprosto k ničemu. Když jsem se rozhodla pracovat jako chůva v jeslích, musela jsem se školit znovu !

Zpětně je nepříjemné vědomí, kolik jsme zbytečně investovali času (cca 99h), energie i peněz (do Rakovníka jsme jeli 4x, spíte tam, jíte tam…pak se už nemůžete dočkat a připravujete domácnost  na příchod dítěte…)

PŘÍJEMNOSTI:

Přes rozčarování z výsledku musím konstatovat, že během celého toho procesu nastalo mnoho momentů, kdy jsme si musely s partnerem lecos vyříkat a vyjasnit. Po 16ti letech soužití to bylo celkem nestandartní a občerstvující. Manžel během doby změnil postoj od „tak já tě tedy v tom výmyslu podpořím“ k „těším se na tu práci s tebou“ a z rozhodnutí byl snad více zklamán, než já. Náš vztah nijak neuvadal, přesto mám pocit, že celá tato anabáze nás jaksi stmelila a posunula. Za to dík!

Já nyní pracuji jako chůva jeslích a mj. připravuji výtvarné projekty i pro starší – školkové děti. To mě moc baví a inspiruje. A náš domov také není prázdný. Máme od jara psí miminko, které ovšem už váží 40kg a je k neutahání!

A na závěr ještě několik rad pro ev. žadatele:

• Ze zákona musíte přijmout dítě 0-18 let a běda, když se někde vyjádříte, že upřednostňujete určitou věkovou kategorii!
• Pozor na vtipy o jiném etniku!
• Nesvěřujte se s jakýmikoli výchovnými problémy u vlastních dětí!
• Mluvte pouze na vyzvání, nebuďte příliš horliví!
• Pokud žádáte jako partneři a váš muž není submisivní a naprosto bezproblémový tichý flegmatik, - máte problém!
• To, že jste prošli všemi testy nic neznamená! Stěžejní je hodnocení z příprav. Věnujte mu zvýšenou pozornost a ev. nesouhlaste a diskutujte o formulaci každé věty. Z naší skupiny čtyř dvojic a jedné samostatné žadatelky dvě dvojice  schváleny nebyly.
• Trpělivost, trpělivost, trpělivost!!!

Koncem května jsem jela na poslední trh, červen jsem věnovala zařizování dětského pokojíku a další čekání bylo fakt těžké. Když jsem se konečně někdy v červenci prozvonila k hl. krajské psycholožce a dozvěděla jsem se její názor, obrečela jsem to. Stále jsem ovšem doufala, neb jsem sepsala sáhodlouhé dodatečné vyjádření k Rakovnickému hodnocení. Stalo se jen to, že to přidali do spisu. Psycholožka už byla rozhodnutá. Začala jsem denně meditovat a fakt nabyla přesvědčení, že vše co se děje, děje se v můj prospěch.  Pěkně se to nakonec poskládalo. Pracuju s roztomiloušema v jesličkách, mám čas na malování a s mým milovaným netolerantním a rizikovým mužem trávíme spoustu času na procházkách s chlupatým psím adolescentem. Život je prostě báječný, ať vám plány vycházejí, nebo ne!  S láskou - ivka

P.S. O prvotním nadšení, důvodech a rozhodnutí se můžete dočíst zde. (starší blog)