ráno
po nočním dešti
je v zámeckém parku
krvavě nastláno pod pivoňkami
rozkvetlé tamaryšky
se choulí jako
zmoklá plyšová zvířátka
ze svícnů kaštanů
ukapává mokrý vosk
a po stříbrné hladině
plují zasněné labutě
vodotrysk uprostřed jezera
rozstřikuje
duhové kapky
mezi lekníny
je ticho
jen ozvěna kroků
mizí v alejích staletých dubů a lip
vznešená krása
a já bych ji tak ráda vyměnila
za mlhy na pláních
za vůni lesa
za neškolené hlasy ptačích mistrů
za osamělá sluníčka pampelišek
za něžné chvění kopretin
v nepokosených lukách
za dýchání rosy
na stéblech dlouhé trávy
za vítr ve vlasech
a mokré nohy až kamsi pod kolena
za obyčejné radosti
