Můj profil vždy provází nějaký příběh a když jeden nahradím druhým, jeden se neocitne na smetišti, anóbrž zde. Smetiště-rozumějte od slova smeteno, je tedy souhrn mých smetených příběhů o mně, o Tobě a nebo vůbec o ničem, čili o nás.

Příběh o housence Johance a jejím strachu z proměny věnovaný všem Markétám a babočkám

Tahle housenka se usadila babočce rovnou na šátku.

Poslední motýl vyletěl k oknu, v jehož šmouhách na skle se spirálovitě rozmazávaly sluneční paprsky zapadajícího slunce.

Končí léto, začíná podzim, je čas na voňavý čaj, odvázání usušených bylinek ze snopku, přivonění k levanduli a pročítání Richarda Brautigana.

Housenka se zachvěla. Měla strach z té velké proměny. Pozorovala motýla,jak se blíží ke květině.

,

Snila o tom, že i ona bude létat dřív, než vykvete první ledový květ.

Babočka mezitím poslouchala co si šeptají borůvky a nepřítomně se

probírala muchomůrkami, které odpoledne nasbírala Markéta.  Nelámala si hlavu s tím, jestli jsou jedovaté.

A pak se housenka rozhodla. Pro pohyb vpřed je potřeba překonat strach z neznáma a skočit. Jeden nikdy neví, co za proměnu s sebou okamžik Teď může přinést.

Přejme jí probuzení do úsměvu a před ním spánek sladký jako v šípkových růžích.

KONEC

Taky se bojíte změn? A co přímo proměn?