Shrek , novozélandská legenda, byl jednou z asi 17 000 ovcí na farmě Bendigo v malém městě Tarras na Jižním ostrově.
Šest dlouhých let se tento ovčí poustevník „skrýval“ a unikal tak letnímu sestřihu. Jeho majitel, John Perriam, si myslel, že zahynul, když zmizel v roce 1998 ze svého stáda a nebyl k nalezení. Shrek byl objeven v roce 2004 v jedné horské jeskyni a to v pravý čas, neboť rouno už měl tak přerostlé do očí, že ani neviděl kam jde. Několik zim přežil zřejmě tak, že střídal přilehlé jeskyně a v zimě okusoval divoký porost, hlavně listy keřů. Samota, velká letní vedra, ani metry sněhu v zimě ho nepřemohly. Poté, co se objevily první fotografie, začal být o Shreka velký zájem a rychle se stal mediální celosvětovou hvězdou. Pojem vlna a merino, coby jedinečný ekologický a snadno obnovitelný zdroj, se se Shrekem šířily daleko do všech světových stran.
Shrekovo stříhání natáčela televizní stanice a záběry jsou ještě dnes na internetu k shlédnutí.
Shrek byl při tomto stříhání doslova vysvobzen z 27 kg vlny, které ho jistě již musely obtěžovat a velmi tížit.
Rouno bylo věnováno na charitu. Shrek měl i dále rušný společenský život. Jel dokonce i na turné. Setkal se s významnými státníky a byly o něm napsány knihy. Zisky z jeho mediální slávy šly též na dětskou charitu. Byl prý velmi zajímavá silná osobnost. Měl rád děti a byl vlídný i ke starým lidem, se kterými se běžně na svých cestách setkával.
Mediální život byl sice oproti předešlým poustevnickým letům velká změna, ale snad mu zas tak nevadil, protože se dožil na ovci úctyhodného věku, téměř sedmnácti let. Přepočítáno na lidská léta, by to bylo asi devadesát let. Skon této ovečky, miláčka novozélandského národa, provázelo velké národní truchlení. Jeho odkaz však žije dál. :-)
