Říjen skončil a skončila také puntíkova výstava v rosické městské knihovně. Kolik očí výstavu shlédlo netuším a asi bych ani netušila, jestli se těm očím, které puntíkův plstěný svět viděly, líbil, nebýt milé knihovnice, která mi to sama řekla (on je puntík totiž plachý a bojavý, a tak se bál sám zeptat). Takže puntík se Rosícím líbil!

A přestože výstava byla maličká, skromná a tichá, má z ní velikou radost, byla první, jeho a vůbec! Na té slávě byl vlastně celou dobu osobně přítomen - ve své kulaté trojrozměrné a nemluvné podobě:

A vystavovalo se mu takto pěkně:

A protože tu radost z výstavy měl opravdu velikou a protože s rosickou knihovnou knihomolný puntík slastně vyrůstal, vytvořil knihovně u příležitosti této výstavy symbolický dárek:

Jde o knižní záložku se štikou - knižní záložku, protože, co jiného z puntíkova repertoáru knihovnicím věnovat, a štika proto, že ji máme v městském znaku.

Děkuji za pozornost!