Cítím mír, lásku a úlevu. Nevím jestli je to na dlouho nebo jen na chvíli, ale je to tady. A já jsem tady a proto si to teď zrovna užívám. Užívám si plnými doušky, směji se tomu jak jsem rozechvělá, jak mě baví můj nádech s výdechem. Vše je takové nové a přitom důvěrně známé. Vím, že všechno v mém životě se nemusí odehrávat podle linek, které si má mysl nakreslila. 

Základem je láska. Mocná a všeobjímající láska k sobě samé. Láska, která mi odpustí a která mi dovolí milovat. Já se totiž zasekla v minulosti. Ve vzpomínce na to, jak jsem kdysi byla šťastná jsem získala pocit, že toho štěstí musím dosáhnout znova. Každý kus svého štěstí a radosti ze života jsem pečlivě narovnala, přiložila metr a přísným okem měřila, zda jsem tak šťastná jako tehdy v minulosti. A dělala to tak několik let. Metr už je z toho celý ošoupaný, já unavená a naštvaná, protože ať jsem měřila sebepečlivěji, nikdy to nebylo správně. Napadlo mě vyměnit metr, vyměnit kousek onoho měřeného štěstí, dokonce jsem zoufale chtěla vyměnit i sebe, ale až dnes mě napadlo zanechat měření. Ano tak prosté to je. Žel pro člověka, který se v té situaci nachází je to stejně tak neviditelné, jako ostatním se to jeví jednoduché. 

Nelze srovnávat nesrovnatelné. Život nikdy nebude jednoduchý. A nikdo jiný jej za mě nikdy nevyřeší. Ano jsou tu lidé, kteří mi mohou ukázat směr, pofoukat rány, sdělit svá životní pozorování, ale cesta je jen na mě. Ani ten nejbližší ji za mě nemůže jít. 

Je třeba přijmout se taková jaká jsem, snažit se růst, těšit se z krás co život nabízí a neděsit se dospělosti. Ono každé mláďě přeci jen jednou musí dospět a postarat se o sebe. Přestože to není jednoduché, občas to není ani moc krásné a přináší to strach i napětí, je důležité se tomu nepodvolit úplně. Když budu mít svůj přístav ve svém srdci, bouře tam na moři nebude tolik děsivá. 

Dala by se napsat ještě spousta dalších slov, konkrétních či jinotajů. Ale víc už není dneska třeba. Ano, možná se v sobě zase ztratím, ale ani to mi nevadí. Já přece vím, že se zase najdu, jako už tolikrát v životě. Jsem v labirintu života, ale nikdy ne doopravdy ztracená a hlavně nikdy ne Životem zatracená.