Odjakživa obdivuji všechny ty, kteří dokáží zhmotnit své výtvarné představy a kreativně tvoří, ať již to jsou obrazy, sochy, ale i jiné objekty. Na Fler chodím jako kupující již dlouho a vždy si prohlížením překrásných výtvorů hodně odpočinu, zrelaxuju a občas mi to nedá a něco krásného si koupím. Přes veškerou svou snahu v minulosti nejsem tvořivý výtvarný typ a mé dosavadní výrobky svou kvalitou a výtvarnou hodnotou nedosahují ani úrovně výtvorů předškoláků. Jsem s tím smířená a tak mi nezbývá, než své výtvarné cítění realizovat jinak. Před časem jsem narazila na útlou publikaci z r. 1960 O užitém umění. Hned na prvních stranách knížky jsem narazila na stať, ve které autor (Alexej Kusák) popisuje přerod v 19. století - průmyslovou revoluci, kdy lidskou tvůrčí práci nahradily stroje, a vliv této změny na současnost (myšleno 1960):

„Středověký řemeslník zápasil s hmotou vlastníma rukama, poznával její strukturu a technologické vlastnosti v praxi tak dokonale, že se někdy až obával, aby mu tuto objevenou dokonalost neuzmul jiný, méně zručný řemeslník; věděl také obvykle, jakou funkci bude mít předmět jím vyrobený a do jaké společenské vrstvy bude začleněn. A co hlavně: pro řemeslníka byla jeho práce ještě něčím vnitřním, něčím, do čeho vkládal své tvůrčí schopnosti a co bylo tedy vyjádřením jeho podstaty …… Dřívější řemeslník se rozpadl – jednu jeho část zastoupil podnikatel s celou organizační mašinérií továrny, druhou dělník. Ekonomické zřetele se staly jedinými stimuly výroby. Vyrábí se to, co se nejlépe prodá. Podnikatel nemá často vůbec žádný vztah k vyráběnému zboží, tím méně může mít smysl pro jeho estetické hodnoty. Jeho zájem je levně vyrábět a rychle prodávat …… chce udávat tón a vyrábět „šlágry“, které by táhly. Dělník nejde již dělat tu či onu věc proto, že má pro její výrobu nadání. Je nucen dát se najmout tam, kde přijímají do práce. ..….. Není ve styku s přetvářenou hmotou, ale především s přetvářejícím strojem, který vlastně nahrazuje tvůrčí akt.“ (Zdroj: O užitém umění, Alexej Kusák, Československý spisovatel, 1960)

Tak proto chodím na Fler, protože tu vidím a nakupuji věci, které mají duši. Takové v Ikea ani v "háemku" nenajdu. Vám všem, kteří mi tohle umožňujete, patří můj veliký obdiv a dík.