"Tak to se teda holka pleteš! Obytné auto je šíleně drahý špás. A o nějakém freecampingu si můžeš nechat zdát. Brácha si na dva týdny půjčil obytňák a vyrazili s dětmi na dovču do Chorvatska. Spát museli v narvaném kempu a stálo je to víc než luxusní apartmán." Tahle ledová sprcha z úst kamarádky mě probrala z romantického snu.

Ale já CHCI cestovat na divoko!!

Náhle se mi rozsvítilo.  Děti už odrostly, auto je ještě provozuschopné,  stačí doladit pár vychytávek... Vždyť tehdy před lety jsme si to náramně užili.  

                                                                                                              Kokořín - nocování na parkovišti (květen 2006)

                                                                                                       Ložnice, obývák, sušárna i kuchyň... (květen 2006)

                                                                                                                               Kdesi u Velké Ameriky (květen 2006)

A tak jsme vyrazili... Předloni na Slovensko: Liptov, Chočské vrchy.  Kalameny znáte?

Loni jsme podnikli expedice tři: prošmejdili jsme Hanou, Znojemsko a polské Tatry. 

Baví nás spát v polích, sušit prádlo v obilí či na stěračích, manžel "nainstaloval" minisprchu (během dne se voda v PET lahvích krásně ohřeje a pokud není v dosahu nějaký krásný lom k večerní očistě, plně stačí).

Letos plánujeme západní Čechy. Tam to ještě neznáme. 

Spaní v osobním autě je mnohonásobně levnější, svobodnější, kreativnější než v luxusním obytňáku... Jani, díky, že jsi mě tenkrát probudila.