No to jsem si dala.
Podmínky pro focení žalostné - třičtvrtě hodina před obědem (polovinu zabrala příprava místa!) a něco v noci. Navíc mi nečekaně nezvána přišla asistovat největší pomocnice v rodině...

Cvakala jsem jak divá a snažila se při umělém světle vyloudit alespoň trochu kloudnou fotku (nejsem dobrý loudil), ale ono ani za toho denního focení to nebyla sláva. Navíc jsem už trochu usínala, ale naštěstí mne v pravidelných intervalech probouzela správně načasovaná střelba z trileru, co právě bežel v televizi.

Dnes jsem odvedla dítko do školky a hned zasedla k počítači, abych si prohlédla co jsem včera spáchala. Spáchala je přesné a sladce shovívavé označení mého nočního počínání.
Pekelná činnost. Orosila jsem se od hlavy až k patě. Kdo ví, nemusím vysvělovat, kdo osvobozeně neví, tomu trošku, ale vážně jen malilinko, závidím.
Takže musíme brát co je (a co jsem nezapomněla vyfotit). Po pár hodinách vybírání, přehrabování, upravování, zmenšování, ořezávání a jiného podivného "ání" jsem se úspěšně prokousala k prvnímu vloženému kousku.

Ach!
Kouchejte se a příště bude líp!