Všechno začalo  více než před měsícem, kdy jsem náhodou narazila na Belletčin klub Marina. A protože se týkal šití  a všeho kolem nového časopisu Marina, neváhala jsem a stala jsem se členkou. Pročetla diskusi, objednala Marinu a napjatě čekala na první číslo. 

Když jsem časopis vytáhla ze schránky, šetřila jsem si tu chvíli, kdy si v klidu sednu a prolistuji jeho (tedy její)  stránky. Byla jsem nadšena. Líbily se mi fotky, barvy, látky,  postupy a jednoduché střihy.  A  vůbec žádná reklama. Čtení časopisu byl jako rozhovor se švadlenkou - kamarádkou, která poradí, postupně a trpělivě vysvětlí, co dělat a to všechno jen tak mezi řečí.

V klubu se mezitím objevovaly  sloni, které podle návodu z Mariny ušily členky klubu. Ano, uhodli jste, nechala jsem se strhnout a ušila také jednoho sloníka. 

Od Bellet jsem vzala střih a původně jsem měla v úmyslu se od návodu neodchýlit. Ale když jsem sešila všechny sloní nohy k sobě a zašila díru pro plnění dutým vláknem, byla jsem nucena improvizovat. Můj první slon je jednobarevný, ušitý na overlocku ( který miluju), málo vycpaný, bez uší a slouží jako obří jehelníček (  přiznávám, zjevně jsem se nechala inspirovat jeve a jejím filcovým jehelníčkem).

Moc jsem si  tvoření slona užila a už vyhlížím další Marinu...možná mezitím ušiji dalšího slona:)