Letošní rok bude jiný - hlavně proto, že jsem se po hodně dlouhé době na sylvestra neopyla a tak jsem byla schopna prvního ledna nastoupit do práce. Vydatně posilněna 5ti velkými chlebíčky a 7mi malými jednohubkami s česnekovou pomazánkou, které byly velmi dobře uleželé, pěšý chůzý do práce jsem se vydala. Přez park, přes kopec, do schodů, přez koleje a do kopce. Byla jsem si jista, že pokud by mě někdo přepadl, zachráním se rychlím úprkem nebo díchnutým do oblyčeje zločince, jistojistě by prchal. Po příchodu a letmém pohledu na stůl, mi lehce naskakují pupínky.

Ani procházka mi nepomohla, sedím si tak na židly a tupě koukám do počýtače. Na řadu přichází hroznový cukr, ano už to přichází, už je to tu - jakásy energie my cloumá tělem. Jdu hned ke stolu a chopíc se křídi a nůžek, začínám něco dělat.

Je půl jedenácté večer a zjišťujy, že jsem toho, nad mé očekávání, opravdu udělala docela dost. Jelikož mě nikdo nechválí, poplácám se po zádech, pochválím se sama a virážím domů. Doufám, že mi elán zůstane a  na nový rok budu k práci přistupovat stejně zodpovědně, jako po celý rok, přišitá ke stroji, nebo přilepená k nůškám.

Mějte pěkný rok všichni a čest práci :-)

pravopysem chci poslobyt některé mé kamarádky :-)