Jak už jsem se kdysi zmínila v mém prvním blogu. Mou velkou zálibou je bílá výšivka - Richelieu. Obdivuju dobu našich babiček, kdy touto výšivkou měly obvyšívanou celou výbavu, zvláště ložní prádlo. A protože jsem se k takové výbavě dostala po mojí tchýni, která navíc schovávala tyto skvosty i po svojí mamince, splnila jsem si sen a aspoň jednu místnost v našem bytě jsem si v tomto "babičkovském" stylu zařídila. A jaká jiná místnost by to mohla být než ložnice.  A tak, jestli máte chuť a máte stejně jako já vztah k těmto starým věcem... RAČTE, PROSÍM DÁL.

Základem ale bylo další dědictví po manželově tetičce, a to nábytek do ložnice. Ten potřeboval velkou rekonsturkci a ani dnes ještě není úplně vpořádku. Na nočních stolcích i toaletní stolku jsou kruhy od vody po nedbalém zalívání pokojových květin. Tady jsem si vypomohla sama právě vlastnoručně vyšívanými dečkami.

Ale zásadnější nedostatky zbyly na manžela. Jako první přišlo na řadu to nejdůležitější - manželská postel. Musela se zúžit, protože by se nám do ložnice nevlezela, má nová čela a nové rošty. Na peřiny jsem použila bílé povlečení právě po tchýni. Je přímo z její výbavy a dokladem je vyšívaný monogram, který v té době byl na výbavě nezbytný. Nádherný přehoz s "exluzivní výšivkou" jsem sehnala na MMB a povlak na dekorativní polštář je z bazaru. V bazaru jsem pořídila i lustr.

Součástí ložnice byly dvě prosklené skříně, které nám teda bohužel nestačily. Abychom získali trochu víc uložného prostoru, staly se z nich skříně vestavěné a jsou součatí celé stěny. Přibyla tudíž jedna skříňka, která kopíruje aspoň z části styl skříně, samozřejmě jak jinak než s mojí záclonkou. Na fotku se nevelzly ještě otevřené police.

Nadstandartní záležitost pro mě byl tedy toaletní stolek, který plně využívám. Ale jak bylo řečeno, "květomilná" teta jej tak zdevastovala, že se bohužel bez dečky neobešel a tady byla dečka opravdu na míru. 

 A nemohla jsem si odpusti ukázat Vám i jednu ze dvou zděděných nočních košilek. Je teda se skladama, ale to neznamená, že je někde složená a fotím ji jen na výstavu. Já v nich dokonce i spím.

 No a nakonec ještě pár fotek mých nočních stolků. Na mém je "frňákovník" od Jaštěřičky. Jinak polštářky, toaletní taštička, věnečky i dečky jsou moje ruční práce. Na jednom stolku chybí úchytka, to bude asi práce naší Marušky. Celý dojem teda kazí digitální budíky. Ale už se poohlížím po bazarech, a hledám to pravé.

No a na okně samozřejmě nechybí sladěná garnýž s mou vyšívanou záclonkou, ale ta se mi bohužel nepodařila dobře vyfotit, ale některé z fotek kousek zahlédnete. 

Tak doufám, že se vám u nás, aspoň trošku líbilo. Rozhodla jsem se pro její zveřejnění proto, že je svým způsobem ojedinělá. A já jsem na ní tak trochu hrdá. Je to vlastně taková ukázka recyklace s úsporou peněz a s maximálním efektem.