Už několikrát jsem Vám tady ukázala recyklaci starého nábytku a jeho navrácení do koloběhu života z půdy. Třeba jednu starou židli nebo jednu polici. Mám ještě jeden malý šípkový stolek , ale ten nafotím příště.

Tak byl jeden konferenční stolek. Asi dost starý, možná ještě vyrobený za komunistů. Putoval s manželem po různých bytech a mimo jiné skončil potom i v našem společném bytě. Však víte jak to je. Na společné bydlení se posbírají veškeré staré kousky nábytku a pak se to časem mění. Vypadal pořád dobře, zachovalý  s pěkným lakem.

Ovšem jen do té doby, než se nám narodily děti. Stolek sloužil jako podložka na malování ( některé barvy fakt nejdou umýt), kolečka od hrnečků už udělaly pěkný ornament na horní desce.  A na závěr ho dorazila starší dcera, když ji upadla lahvička s červeným lakem na nehty jako náhodou otevřená. Věřte mi, jak za jiných okolností máte problém lak dostat z lahvičky, tak tady  to šlo velmi snadno. Z dlažby to šlo acetonem, ale dostat lak z lakovaného stolku bylo nad mé síly.

Když už se na něj nedalo fakt koukat, tak jsem přemýšlela co s ním. Horní deska byla z masivu. Spodní část jen odýhované mdf desky. Tak jsem si řekla, že mu pořídím nový kabátek.

Jen pro úplnost, původní stůl byl tmavohnědý mořený a lakovaný.

Vybavená šmirgly, opalovací pistolí a další technikou jsem vyrazila do boje. Pokud budete chtít něco podobného , dám vám jednu radu. Rozhodně nelitovat času a vše pořádně obrousit. Lak jsem dolů dostala opalovací pistolí. To je lepší dělat venku, dost to smrdí. A pak se vezmou smirkové papíry, bločky a brousí a brousí. Tahle fáze bavila i děti.

Celkem mi to trvalo asi 3 dny, než to šlo vše dolů. Horní deska byla super a rychle, horší to bylo se spodní částí, kde poličky a podobné titěrnosti velmi znesnadňují přístup. A taky dýha se musí brousit opatrně, je to tenká vrstva dřeva, aby se neprobrousila na desku.

Nakonec to vypadalo takto.

A šla jsem vybírat barvy. Tedy dámy a pánové, našla jsem ráj. Na Kladně je naprosto úžasná prodejna barev. Ona asi bude i v jiných městech.  Ale byla jsem připravená, že si budu vybírat mezi 2 odstíny červené, protože jich víc prostě nebude. Omyl. Paní vytáhla tlustý vzorník, velikost asi jako obr čarodějní kniha z Harryho Pottera. Tam nebyly 2 odstíny červené, ani 20 odstínů. Pro mě něco neuvěřitelného. V ten moment bych byla schopná přetřít úplně všechno. A to si můžete vybrat, zda chcete průhlednou lazuru, plně krycí, lesk , mat.....

Takže to vyhrála průhledná lazura v odstínu zralých šípků. K nim jsem chtěla něco fakt netradičního a moje oko spočinulo na řadě modrozelených odstínů mořských lagun. Další barva byla v provedení plně krycí mat.

Na závěr jeden matný bezbarvý lak. Pokud vás to zajímá, barvy s lakem stály cca 800,- a natřela bych tím těch stolků alespoň 5.

Už první vrstva vypadala nadějně. Toho skladiště okolo si nevšímejte. Někam ty kytky před mrazem nacpat musím.

Celkem bylo aplikováno

3 vrstvy červené

2 vrstvy modrozelené

3 vrstvy laku

Vše natřeno poctivě štětcem. Pak stolek týden pořádně schnul, než se navrátil zpátky na své místo do obývacího pokoje. A že mu to tam sluší.